Střelba na psy

Televizní zpracování stejného období jako v Hotelu Rwanda. Tentokráte však z pohledu evropanů. Výprava je vzhledem k rozpočtu logicky horší a celé se to vlastně odehraje na pár lokacích. Herecky je to dosti průměrné a navíc postavy samotné jsou v zásadě dosti nezajímavé. Ani režijně to není žádný zázrak. Střelba na psy nedojme, ale rozhodně dokáže zaujmout, byť předpokládá, že o dubnových událostech roku 1994 ve Rwandě alespoň něco málo víte. Přes všechny výše zmíněné nevýhody, ale není tak "okázalá" jako mnohem známější (byť nesporně výtečný) Hotel Rwanda, což také může někomu sedět více. (09.04.2007)

Svedectvo. Nielen o genocíde a nezmyslenosti vraždenia, nielen o zlyhaní OSN a o strate ľudskosti, ale svedectvo o sile a slabosti obyčajných ľudí, medzi ktorými jasne zažiari postava kňaza - misionára, otca Christophera. Spoiler: Práve on (a jedine on) sa v najkritickejšej chvíli nespreneverí svojmu presvedčeniu a rozhodne sa správne, pripravený hoci aj zomrieť.... Z tohoto uhla pohľadu mi film pripomenul Joffého Misiu a vyvolal vo mne množstvo pocitov: nielen ľútosť, súcit a smútok, ale aj nádej, povzbudenie a uistenie, že pojmy láska a obeta nie sú iba prázdne slová .... ... (01.10.2011)

Nebýt té do očí bijící snahy vyhnout se explicitnímu zobrazování násilí, která působí dost rušivě, jednalo by se o velice silný zážitek. Takhle se bohužel Střelba na psy zastavuje někdy u 70% a dojmu, že to mohlo být mnohem lepší. Ovšem s přihlédnutím k evidentně nízkému rozpočtu jsou ty čtyři hvězdy plně na místě. P.S.: FIlm fungující hlavně jako těžká obžaloba OSN. Bez debat oprávněná. (24.11.2010)

Kdybych neviděla Hotel Rwanda bylo by mé hodnocení pravděpodobně vyšší. Oba filmy ukazují stejnou hrůzu, stejný čas, pouze místo hotelu je to nyní škola, ale tentokrát ke mě všechna ta zvěrstva nepronikla, nezasáhla mě. Vidím ve filmech 2* rozdíl a nemyslím si, že to je jenom tím, že emocemi nabité zpracování Terryho Georga jsem viděla dřív! (06.09.2006)

Nejhorší je na filmu, že vše se tak stalo. Pozor, možný spoiler! Scéna, kdy prosí Roland (Steve Toussaint) belgického velitele jednotky OSN Charlese Delona o zastřelení dětí, protože smrt mačetou bolí. Snad ani nemusím dodávat, že je to emocionálně působivější, než naznačené explicitní násilí ve filmu. Byla to věru hrozná situace, pánové z OSN styďte se, opět jste selhali a neměli jste žádný pocit trapna? K čemu takové podivné konference OSN vlastně jsou? Klasický případ temné zbabělosti civilizovaného světa. Bez mučení přiznám, že jsem rád, že žiji v v naší krásné zemi a můžu se prostě těšit ze života. (25.09.2011)