Maraton

Tradiční příběh jehož vlastní verzi představila snad už pomalu každá významější filmová velmoc tentokrát padl do korejských rukou a ačkoliv příběh Marathonu pracuje vesměs se všemi milionkrát viděnými klišé, je na téhle verzi něco zvláštního. Ano, Malaton zpracovává ten druh příběhu, o kterém jsem si do této doby myslel, že NEJDE podat bez zbytečného diváckého vydírání. Po zhlédnutí si myslím, že podobný druh příběhu nejde podat bez zbytečného diváckého vydírání vyjma korejských tvůrců. Jeong Yun-cheol totiž naprosto parádně a hlavně nenásilně nabízí příběh autistického běžce ve kterém se žádného citového vydírání opravdu nedočkáte. Film sice má své mouchy, ale za takhle civilní zpracování si nějaký ten bod k dobru zaslouží a tak výsledných 85 % i díky výborným hercům zaokrouhluji nahoru. (11.08.2009)

"TVOJE NOHY?....MILION DOLARŮ! TVOJE TĚLO?....ZABIJÁK! :-)" Silný příběh, silné emoce, skvělý humor i dojemné scény, brilantní herecký výkon atd. atd......v tomto filmovém drahokamu je prostě vše, co dělá mnoho korejských filmů tak výjimečnými. Jedním slovem DOKONALOST.....netřeba psát víc, třeba TO VIDĚT!....."Pomůže běh jeho autismu? Motivuje ho. Neumím z jeho tváře vyčíst, co cítí. Ale když běží, vypadá jinak. Vypadá štastnější." (17.12.2014)

Výborný a civilně pojatý snímek, který zahřeje na srdci, dojme a současně dodá kvantum životní energie. Přiznám to: mám slabost na filmy s autistickou tématikou, ale zároveň moc nemusím filmy ze sportovního prostředí. MARATHON mě však dostal. Ani trochu mi zde sportovní prostředí nevadilo... a se zpracováním tématu autismu jsem byl více než spokojen. Skvěle a realisticky vykreslené (možné) uvažování autistického dítěte/mladíka: obtížná socializace a chápání našich norem (prdění, "problém" na bazéně atd.), okouzlení vodou, fixace na rituály + navyklé postupy, schopnost vnímat úžasné detaily života, které nám "normálním" prosviští myslí a mnohdy si je ani zbla neuvědomíme. Současně musím pochválit to, že tento opus zaměřuje pozornost nejen na samostného autistického chlapce, ale také na jeho rodinu a jejich společné soužití. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film, který společně s BYL JSEM PŘI TOM považuji za absolutní vrchol filmů s autistickou tématikou. (30.08.2005)

S přibývajícím počtem shlédnutých korejských (samozřejmě jiho-) si uvědomuji, že jejich kinematografie je z těch všech asijských nám evropanům (a amíkům) nejpřístupnější a nejpochopitelnější. Přeci jen, jejich filmy mohou bez problémů fungovat i v našich kinech a je jen škoda, že zde nedostávají tolik prostoru, protože kvalitou euroamerickou tvorbu minimálně vyrovnávají. A to vše platí i pro Malaton, žánrový film který je nekomplikovaný a líbivý až na hranici kýče, to je však při tématu naprosto v pořádku. Tomu odpovídá i hezká estetická kamera a obdobně líbivá hudba. Navíc osobně se pokouším na maraton už pár let trénovat a ještě jsem ho ani jednou nedokončil, a to ani zdaleka nemám tak přísnou laťkou, jakou jsou tři hodiny, takže žasnu i událostí v filmu popisovaných, protože dát maraton vůbec, je strašná machrovina. (21.07.2011)

S každým dalším zamyšlením tím větší zklamání. Z Malatonu se vyklubal velmi dobře formálně zvládnutý a odehraný doják s prvoplánovým scénářem. Jednu vytouženou medaili si ovšem zaslouží a dostane ji Seung-woo Jo. Jeho autistická kreace byla famózní a hlavně díky němu bych tenhle závod doporučil i těm, kteří se citlivými dramaty nechávají dojmout o poznání hůře než já. Minimálně polovina přesně vyměřených emocí mě ale bohužel míjí. (24.07.2006)