Maraton

S přibývajícím počtem shlédnutých korejských (samozřejmě jiho-) si uvědomuji, že jejich kinematografie je z těch všech asijských nám evropanům (a amíkům) nejpřístupnější a nejpochopitelnější. Přeci jen, jejich filmy mohou bez problémů fungovat i v našich kinech a je jen škoda, že zde nedostávají tolik prostoru, protože kvalitou euroamerickou tvorbu minimálně vyrovnávají. A to vše platí i pro Malaton, žánrový film který je nekomplikovaný a líbivý až na hranici kýče, to je však při tématu naprosto v pořádku. Tomu odpovídá i hezká estetická kamera a obdobně líbivá hudba. Navíc osobně se pokouším na maraton už pár let trénovat a ještě jsem ho ani jednou nedokončil, a to ani zdaleka nemám tak přísnou laťkou, jakou jsou tři hodiny, takže žasnu i událostí v filmu popisovaných, protože dát maraton vůbec, je strašná machrovina. (21.07.2011)

Majú sa handicapovaní ľudia snažiť zapadnúť do spoločnosti alebo majú ostať žiť vo svojej jaskyni? To je hlavná otázka, ktorou sa zaoberá táto kórejská dráma zo sveta športu. Pekne spracovaný príbeh a autistickom chlapcovi, plný dojemných scén. Najviac ma pobavilo, keď tréner vysvetloval prečo má bežať pomaly. (08.09.2011)

Korejský Rain Man je tu. Výkon hlavního protagonisty byl oscarový. Příběh mladíka, postiženého autismem, který žije se svojí matkou a bratrem. Svůj volný čas vyplnuje běháním a sledováním přírodopisných dokumentů z Afriky, kde ho nejvíce fascinují zebry. V běhu na 10 km se mu podaří doběhnout jako třetímu a hledá se další výzva a tou není nic menšího, než uběhnout maraton za tři hodiny .... (08.02.2011)

Další z cených kovů z vitríny korejského filmu. Marathon je takovou kombinací Rain mana a Forresta Gumpa, přičemž se více nechal inspirovat prvním jmenovaným. Přes jeho nesčetné kvality mu však nelze upřít i slabší chvilky, kdy režisérovi upadly opratě a svůj výtvor neukočíroval tak, jak by měl. Hlavně ten konec mi přišel až zbytečně moc natahovaný. I tak se ale jedná o dílko té vyšší kvality....Mít Češi ještě kromě Formana aspoň dva takový režiséry, co mají Korejci, byl bych spokojen. (24.11.2006)

Porovnávám autisty z života (v různém věku) a z filmů, a skutečně mají všichni leccos společného; snad jen Forrest Gump mi byl neuvěřitený, a tím i protivný. Vím, jak je obtížné dát si v klidu o půl šesté kafe, když autistický synek má v plánu, že v 18,45 bude nasedat do auta a pojede domů. Kromě toho mám pocit, že jsem se ve filmu dozvěděl mnohem více o Korei než o autismu. Myslím, že jeden z autistů, které znám, by pod tímto trenérem také mohl běžet maraton (ale jde o člověka, který žije bez pomoci matky i státu). (13.03.2023)