Kancl

Tak narozdíl od původního Kanclu je tenhle víc mainstreamovější. Situace tu nejsou vyhnány tak do extrému po té trapné stránce. Spíš pak vypadají nepřirozeně. I celkově to spíš už působí jako sitcom než dokument, který si s Gervaisovým geniálním výtvorem dalo na první pohled lehce splést. V něm byly postavy velmi autentické a člověk jim to věřil, tady už moc ne. Carell je dobrý, ale zase... Ricky je prostě bůh. Ostatní herci jsou taky dobří a je pěkné pozorovat vývoj více postav než v britské verzi. První série mi přišla trošku slabá (obzvášt hned první zkopírovaný díl), ale druhá a třetí mě bavila víc. Ve stejném tempu pokračuje čtvrtá a teď pátá. PS: Kevin a Creed rulez! (13.09.2008)

Britská i americká verze jsou o tomtéž: netradiční seriál, těžící z (ne)humorné "trapnosti". Je o bandě blbů v kanceláři, kteří tráví většinu pracovního dne, tím, že tam jsou a jsou -prostě- trapní. Někdo je trapnej tak trochu, někdo trapnej zase o něco víc a někdo je megatrapnej... Z čehož pak vyplývá obrovská škála trapných situací, které jsou na stupnici trapnosti rozloženy spíše v té horní polovině. --- Teď si mě představte, že sedím na židli čelem ke kameře a povídám: "Dobrá, už nebudu používat slovo ´trapný´. Protože to po mě chcete. Ale jak jinak to nazvat, když to slovo stoprocentně vystihuje moje pocity? Ale dobře. Nebudu ho používat. Nebudu používat slovo ´trapný´." To opravdu nebylo moc vtipné, že? Spíš to šlo tak jako trošku do trapna... A přesně o tom je "Kancl". Přičemž americká verze je mi o maličko sympatičejší. Asi díky roztomile trapnýmu Carellovi. (30.08.2010)

Ach Kancl. Seriál, který se se mnou táhl skoro rok, ale určitě ne z důvodu, že by mě nudil. Pokud se Kancl považuje za sitcom, tak bezkonkurenčně patří k těm nejlepším. Od druhé série je to fantastická bomba, která si u mě asi až na dvě série zasloužila těch pět hvězdiček. Co se týče působení humoru, tak Office nezná hranice a nebojí se hodně pracovat s trapností. Někdy až na tolik, že některé scény fyzicky bolí. Není tu přidaný smích ani hudba a seriál sází pouze na samostatné postavy. A když už jsem nakousl ty postavy, tak Americká verze má opravdu skvěle napsané vyvíjící se postavy. Hlavními oponenty jsou Michael, Dwight, Jim a Pam, kteří s v mnoha chvílích seriál kradou skoro pro sebe. Tohle platí hlavně u Michaela Scotta a Dwighta, které si už v prvních dílech zamilujete. Obě postavy zde mají skvělý vývin a v případě Dwighta mě v poslední sérii až dojalo, jak dokázal na spoustu věcí a lidí změnit názor, dokázal odpustit a usmířit se. Stejně tak fungují i dynamiky dvou postav, jako Jim a Pam v partnerství nebo Jim s Dwightem jako přátelé. Na Kanclu je pěkné, že vás dokáže rozesmát, dojat i dostat do nepříjemných situací a pocitů. Nic tak bláznivého a zároveň chytrého tu už asi nikdy nebude, a právě proto by tomu měl každý dát šanci. Výborná práce! ,,That‘s what she said!‘‘  (12.03.2023)

V podstatě nezdařilý americký remake. V prvních dílech probíhal křečovitý pokus o přežvýkání velice originální předlohy pro amerického diváka. Charaktery a základní děj se v následujících dílech vydávají naštěstí trochu jiným směrem a dávají šanci vzniknout alespoň průměrnému seriálu. Na seriál jsem se díval hlavně kvůli poslouchání angličtiny, ale i tak jsem nevydržel a nedokoukal (po první sérii a cca půlce dílů z druhé a třetí série). (12.09.2007)

Jediný sitcom (a vlastně seriál vůbec), kde jsem všech (9!) řad zkouknul během necelého roku dvakrát. Michael Scott je nejsympatičtějším kreténem, jaké jsem ho kdy měl možnost poznat. Něco tak s chutí zahraného se vidí málokdy. V záplavě vedlejších figurek ale stejně mám největší chuť dozvědět se více o Creedovi. (21.09.2015)