Ať žije smrt!
Viva la muerte
Long Live Death
Obsahy(1)
Viva la muerte! (Nech žije smrť!) bolo obľúbené heslo nacionalistického generála Milána Astraya na začiatku španielskej vojny a stal sa z neho i pozdrav španielskych fašistov.
Prevzal ho aj filmový rebel Fernando Arrabal, keď natočil adaptáciu svojho románu Baal Babilonia. Sugestívna snímka spája reálne príbehy z autorovho detstva v období španielskej občianskej vojny s krutými surrealistickými predstavami, sadistickým humorom a sexualitou takým spôsobom, že šokuje aj veľmi otupených divákov.
(SALTON)
Videá (1)
Recenzie (18)
Surrealistická adaptace Arrabalova vlastního románu je působivá v jednotlivých scénách, narozdíl od jodorowského filmů trochu postrádá děj. Docela dobře se na ní ukazují určité limity surealismu jako metody tvorby. Přesto svou až Rabelaisovskou směsicí tabuizovaného, nahlíženého až s jistou rozverností dokáže zapůsobit právě tím, že současně vyvolává naprosto protichůdné emoce. Nechutné a drsné je estetizováno buď použitím barevných filtrů nebo je chyhtlavými optimistickými popěvky uvázeno do neobvyklých kontextů. ()
Pocitově nepříjemná záležitost a mýma očima nepotřebný film, tolik násilí, krutosti a krve jsem už dlouho neviděla a doufám, že hned tak neuvidím.. Nechala jsem se nalákat na dětství malého kluka, bohužel jsem dostala nevídanou šílenost, až mě v jednu chvíli napadlo, jestli je človíček, který má tohle v hlavě, duševně v pořádku.. ()
Vyborny spanielsky film od rezisera Fernando Arrabala. Realne pribeh reziserovho detstva sa spajaju s drsnymi surrealistickymi scenami a casto sa zobrazuje sexualita. Schechita byka na konci potom bol uz cirociry masaker - no ale ja zabijanie nemam rad, a to tak, ze velmi! Celkovo vsak filmarsky na urovni a ma to aj dobru stopaz - len 90 minut. 75 % ()
Občanská válka, španělská nebo nějaká pozdější - je to jedno, protože od té doby trvají nepřetržitě, přkrývají se a jedna se učí "zvěrstva" od druhé. Arabalův film s Toporovými obrázky pro její zobrazení využívá - na pozadí života jedné,a le poměrně specifické, rodiny - surrealistickou poetiku, která v tak vyhraněné podobě má sotva obdobu někde jinde: matka zdavačka (egosticky ospravedlňující svůj čin), nezvěstný otec (možná umučen, možná u partyzánů) a syn (jak se jen v tom všem má vyznat?). A potom především: sny, vize, představy, symboly atd., se kterými surreaismus uměl vždycky dobře zacházet. ()
„Bože, tys mi je dal a tys mi je vzal (kulky). Požehnáno budiž Tvé jméno!" Fašismus, anarchie, terorismus a rudí v jednom kotlíku přetékajícím do ohnivých plamenů duhy. Incestní vztah syna a matky, vzpomínka na otce-zrádce, který byl sám zrazen - udán. Surrealistické postupy, symboly, alegorie, paralela, asociace. Naturalistické stětí býka, kastrace, bičování, operace. Kněz světící zbraně, kněz za své činy platící. Pestrá mozaika směřuje k pochopení, proč smrt je dobrá. ()
Galéria (10)
Reklama