Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrajú:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (218)
"Copak jmelí..."Cimrmani a jejich výprava do nitra černé Afriky! Lidojedi co lidi jedí! Čeština! Ludwig von Úvaly u Prahy! Dobrodružství! Napětí! Divá zvěř! A tisíce slonů navrh! Ehm, tak ne to už je zase odjinud.... A nejhorší Cimrman. Popravdě nebýt jmelí, tak je mé hodnocení ještě nižší. ()
Na Afriku jsem četl i slyšel samé rozporuplné reakce, tak jsem si ji vybral jako další hru z DJC, abych sám mohl posoudit... a bohužel se budu muset řadit k těm, kteří jsou spíš zklamaní. Pár slovních vtipů a Jmelí mě pobavilo, ale jinak mi přišlo, že je to celé jaksi unylé a vtipů obecně jako by ubylo. Dost ubylo. Seminář byl rychlý, sem tam vtipný, sem tam vůbec, ale hodinová hra s tím poměrem vtipných scén na celou stopáž na tom byla hůř, byť je zajímavé, že i přesto mi přijde, že hra i seminář byly na stejné úrovni. Většina toho, co mě pobavilo, se totiž objevuje až ve hře, jen jsou mezi tím dlouhé prodlevy nevtipných gagů. A bohužel i ta třetí hvězda mi vychází jen tak tak, jelikož to byl těžký průměr a to dokonce obecně, ne jen na úrovni DJC (to by pak dopadl o moc líp). Je to pro mě dokonce slabší. než Ztráta třídní knihy a to už je co říct, jelikož ta se mi taky nikdy zrovna nelíbila. Přitom celá cesta do Afriky skýtá větší potenciál než to, co z ní nakonec vzejde... Slabé 3* ()
Rozhodně nejslabší hra DJC co jsem viděl. Příspěvky v úvodním semináři obsahují výrazně méně vtipu než obvykle (snad s výjimkou přednášky doktora Svěráka, jeho práce je tradičně na úrovni:)). Samotné hře bych vytknul především lidožravce... Přesto všechno je to solidní zábava - u mě za slabší tři hvězdičky. ()
V přednáškách tentokrát zavítáme jak do Afriky (práce se zvířaty na železniční stanici), tak do předzvěstí informační doby (šapitó), nejlepší je ale Opeřený had (Tančila jako blázen až do bílého rána). Samotná hra je fajn, asi ne zcela nejlepší ze všech her, ale bod navíc dostává za jmelí. Co jmelí, ale jmelí.....a malý bonus za Josefa Václava Sládka! Já jsem se tedy bavil. ()
Nevím zda sám dokážu posoudit, nakolik jsem "brífinkový typ"....😃 Co však určitě posoudit dokážu je, že ani tato pozdnější Cimrmanova hra neztratila mnoho ze svého originálního humoru založeného na slovních hříčkách a jazykové komice. Opět je tu spousta hlášek, co časem zlidověly a opět se zde můžeme setkat s řadou odkazů na českou literaturu nebo historii (viz zejména častá zmínka o básníku Josefu Václavu Sládkovi a jeho básni Znám křišťálovou studánku). Co k téhle parodii na badatelské výpravy ještě dodat? "Copak jmelí, ale jmelí!" 😃 ()
Galéria (7)
Fotka © Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (9)
- Hlas muže, který se během úvodního semináře ptá, zda je možné, aby se porouchalo všech dvanáct válců vzducholodi, patří režiséru Smoljakovi. (MatyM)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
- Miloň Čepelka v této hře nikdy rád nehrál (hrál roli Cyrila Metoděje), a proto se brzy role v této hře vzdal. (mnaucz)
Reklama