Deviaty deň

Na devítidenní propustce z Dachau se abbé Kremer setkává s různými lidmi i charaktery. Jednak členové jeho rodiny, z nichž někteří ho chtějí za každou cenu zachránit a ukrýt, někteří o něm pochybují. Dále důstojník Gebhart, mladý a vzdělaný gestapák, kterému jde o všechno. Pokud Kremera nepřesvědčí a nezlomí ke zradě, pošlou ho na východní front. Generální sekretář a biskup jsou kapitoly samy o sobě a jde tady jen o politiku a papeže. Všichni chtějí po Kremerovi jediné - aby zradil svou víru i svou lásku k Bohu. Každý jinak. Dovolená v Lucembursku byla možná těžší než bezútěšné dny v Dachau. (08.07.2017)

Zajímavé. 1) Pamatuji si výrazné oči 45letého Ulricha Matthese (kněz Kremer), působivou atmosféru v koncentračním táboře a skvělou výslovnost (mluvil rychle a stejně jsem mu rozuměl každé slovo) 28letého fešáka Augusta Diehla (esesák Gebhart). 2) Za zmínku stojí i postoj církve a Gebhartovo svědomí. (23.07.2017)

Farář Kramer stojí před dilematem, zda zachránit tělo či duši. Pro silně věřicího jednotlivce to může být zdánlivě jednoduchá otázka, ale pokud člověk nerozhoduje pouze o sobě, stává se pro něj život peklem. Komorní válečné drama, které se mi zapíše do paměti především představením Ulricha Matthese, který prakticky souběžně hrál jak postavu hlavního říšského propagandisty, tak oběť nacistického režimu a obojího se zhostil bravurně. Stejně tak jeho protihráč, představitel gestapáka Gebharta. Dojem na mě udělalo i vykreslení života v koncentračním táboře - jasně, na tohle téma už toho byla natočena celá řada, ale tohle bylo zkrátka v něčem jiné a ačkoliv nejsem věřící, tak to na mě působilo nějak osobněji. Němci se zkrátka dokáží podívat své nedávné historii do očí jako nikdo jiný a i tentokrát se jim to povedlo na výbornou. 90% (19.04.2010)

ocenenia : Mar del Plata Film Festival 2005 - nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ drsné....obludnosť zdanlivo "logickej", "nevyvrátiteľnej", sofistikovanej, sebavedomej nacistickej rasistickej "filozofie-ideológie-úchylky" obnažená až na kosť...tam kde Gebhart iba pateticky rozpráva o sile a tvrdosti strany a vodcu a o nutnosti podvoliť sa, abbé Kremer ukazuje, čo je skutočná tvrdosť charakteru, morálka a odvaha, a to nie iba ako frázy vyrčené z úst naivného fanatického snílka, ale ako skutočné ľudské hodnoty, ktoré sa prejavujú a nepovolia ani v priamej životnej konfrontácii s ani tou najdrsnejšou očakávanou realitou, a to ani v prípade, kedy je tou očakávanou realitou vlastné utrpenie, muky a záhuba..... Gebhart (a celý nacizmus) je iba rozmaznaný zbabelecký elitár a samozvaný "filozof".....Kremer je človek-skala, nepoddajný, pevný, a pri tom všetkom ľudský.....smrť Gebhartom! nech žijú Kremerovia!! ....a triumfálne gesto v podobe čistého bieleho papiera namiesto Gebhartom očakávanej spolupráce hovorí o hrdinstve viac ako všetky vojnové filmy dohromady! (08.04.2007)

Působivé drama, které přesvědčivě, ale nenásilně vyobrazuje hrůzy fašistického vražedného systému a tématicky se zaměřuje na postoj katolické církve k národnímu socialismu. Klade přitom stále aktuální otázky svědomí, víry, zrady a viny. Schlöndorff zde upouští od klišé jednoznačného dobra a zla, neboť i nacista Gebhardt je nalomená figurka a stává se tak autentičtějším protihráčem kněze Kremera. (18.04.2010)