Producenti

Upřímně řečeno, nemám rád animované filmy právě proto, že jsou příliš dokonalé a schází jim náhodnost. Filmoví Producenti sice nejsou animovaní, ale kupodivu působí přesně tak. Stále dokonalé a dokonale sterilní světlo, přesně spočítané pohyby, herci, co vypadají jako karikatura sebe sama. Ne, tohle se VÁŽNĚ VŮBEC NEPOVEDLO!!! A ještě jedna poznámka. Adaptovat muzikál tak, že prostě jenom vezmu představení a šoupnu ho do reálných či spíše "reálných" kulis je taky hodně velký úlet. Film má zkrátka jiná pravidla než muzikál. Ať se jde autorka podívat na Coppolův "Divotvorný hrnec", Formanovy "Vlasy" nebo Cukorovu "My Fair Lady", třeba pochopí, jak se taková věc má dělat... Celkový dojem: 30% (27.09.2012)

Hned v prvních sekundách příběhu se divák ocitá na Broadwayi, mezi svítícími neony, v úvodním oslnivém hudebním čísle. Muzikál producenta Maxe Bialystoka (jméno jako parafráze na mocnou kliku evropských uměleckých imigantů) Funny boy (adaptace Hamleta!) se stává totálním propadákem a starý lišák se musí poohlédnout po něčem novém Elementární příběh shánění peněz a představitelů pro nový (nejhorší) muzikál se stává lehce plynoucí fraškou tu a tam proloženou hudebními čísly. Producenti jsou životním projektem Mela Brookse – kromě filmu z roku 1968 existuje i broadwayský muzikál z roku 2001. Brooks napsal scénář filmu, hudbu i texty zpívaných čísel a celý film také, jak jinak, produkoval. Rukopis zkušeného autora filmových parodií je na Producentech velmi znát. Herci celou dobu dokonale přehrávají (všechny postavy filmu jsou pouhé karikatury, načrtnuté podle několika základních vlastností), občas se objeví nějaká ta citace (muž na střeše – Ghost dog, scéna u soudu – Tanec v temnotách, Kafkova proměna jako scénář k muzikálu), film je naprosto nekorektní k často tabuizovaným tématům (nacismus, homosexualita, staří lidé), některé scény jsou absolutně nekoherentní k veskrze pozitivní, usměvavé a „dokonalé“ hollywoodské muzikálové tradici. Neonacistický muzikál Jaro pro Hitlera s ultrazženštilým homosexuálem v hlavní roli je ostatně příkladným pro všechy zmíněné kategorie. Hudební čísla jsou do detailu propracovaná, choreograficky originální (bíle natřená kancelář, účtárna, pochod babiček), s velmi dobrými texty (časté opakovaní elementárních struktur, slovní hříčky). Celý film se vnímat jako sarkastický pohled na chod showbyznysu i jako parodii typických prvků daného žánru. Především je to ale „rozesmívající“ dílo, jehož ztřeštěným fyzikálním zákonům se krásně podléhá. (27.03.2006)

Co říci k tomuto filmu? Původně jsem chtěl začít jinak, ale začnu jinde, lépe a obšírněji. Nikdy bych si byl nepomyslel, že tohle řeknu (nebo tedy napíšu ;-D ), ale musím. Chce to ze mě ven. Mel Brooks je genius! Viděl jsem od něj už leccos. Některé filmy se mi líbily (Mladý frankenstein, Robin Hood: Men in tights), některé mě bavily (Spaceballs, Žhavá sedla, Němý film), ale tenhle mě posadil na zadek. Už pěkně dlouho jsem se takhle nepobavil. Má to nápad, má to švih, má to rytmus, jede to nakopnutý od začátku do konce a především hudby a texty to drží pohromadě....což práce mistra. A samozřejmě bez hereckých výkonů by to spadlo jak domeček z karet sfouknutý tornádem. Ale herci jsou, božínku, úplně boží. Mathew Broderick mě konečně přesvědčil o tom, že umí hrát. A nejenom to, také zpívat a tančit. O Nathanu Laneovi to samozřejmě vím. Uma Thurman okouzlující. Jen Will Ferrel mě plní rozpaky. Nevím, jestli nebral celou postavu už takhle jako vtip a satiru. Takže za sebe maximální spokojenost. A počkejte si po závěrečných titulkách...možná přijde i kouzelník. "Promítl se mi před očima cizí život" "Get out! It is over!" A ještě PS. Napsané až potom, co jsem si přečetl místní komentáře...neuvěřitelně podhodnocený film..byli jste někdy svědky vzniku divadelního kusu? A nemyslím jen na Brodwayi.;-) Já ano a nejen, že to funguje přesně takhle, navíc dokážu ocenit i tu práci na těchto v podstatě dvou kusech (divadlo na divadle), páč to skutečně není nic jednoduchého.... (15.10.2010)

Mám v sobě naprosto vytříbenou úchylnost pro šílené snímky a i když se tento kousek, o vytvoření spolehlivého broadwayského účetního propadáku, nevyhnul hromadě trapností, tak Ferrellův wunderbar esesák s hajlujícími holuby ho v mých očích zvedá do výšin nadprůměru. Takže společně s producenty při pohledu na začínající (herečku, sekretářku, uklízečku) Ullu vykřikuji "Bůh žehnej Švédsku!" a repríze se rozhodně vyhýbat nebudu. (13.06.2012)

Ano, s MelBrooksovou klasikou se tohle opravdu nedá srovnávat, přesto je to tisíckrát vtipnější a řemeslně zpracované, než totéž na prknech karlínského divadla. Ale stejně si nemůžu nevzpomenout na skvělou hitlerovskou kreaci Willa Ferella. Nebýt té rozvleklosti, mohl film dostat i 3*, takhle o jednu méně. (18.03.2008)