Réžia:
Ivan RajmontKamera:
Vratislav DamborskýHudba:
Miki JelínekHrajú:
Miroslav Donutil, Karel Pospíšil, Jana Janěková ml., Petr Pelzer, Vilém Udatný, Miluše Šplechtová, Alexej Pyško, Jan Novotný, Hana Igonda Ševčíková (viac)Obsahy(2)
Miroslav Donutil v hlavní roli Goldoniho komedie o tom, že sloužit dvěma pánům je věc velmi ošidná. Jedno z nejpopulárnějších představení Národního divadla. Děj se odehrává v Benátkách, kam přijíždí Beatrice v převlečení za svého mrtvého bratra. Hodlá ve městě najít svého snoubence Florinda, který naneštěstí v souboji jejího bratra zabil a musel uprchnout. Beatricin sluha Truffaldino se ve městě potká s Florindem, o jehož totožnosti nemá ponětí, a dá se z vypočítavosti do jeho služeb, protože dva platy jsou víc než jeden. A záměny, převleky, komické střety a gagy mohou začít… Premiéra dnes už legendární inscenace Goldoniho Sluhy dvou pánů se konala v Národním divadle v roce 1994 a hrála se s velkým úspěchem přes dvacet let. Titulní roli mazaného a vychytralého sluhy Truffaldina tehdy vytvořil Miroslav Donutil. V průběhu času se hit proměnil ve stálici a v rekordmana v dějinách Národního divadla. A zatímco v mnoha rolích se už změnilo obsazení, Truffaldino byl stále týž. Když Miroslav Donutil se svým Truffaldinem začínal, bylo mu 43, a když po šedesátce končil, stále ho jeho trochu zmatený a trochu vypočítavý sluha nepřestal bavit. Stejně jako diváky. Slavné a divácky veleúspěšné představení skončilo šestistou reprízou v prosinci 2016. V České televizi jej měli diváci možnost poprvé vidět 15. 12. 2001. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (344)
Tady není o čem přemýšlet. M. Donutil ve své životní divadlení roli, alespoň pro mě. Člověk se musí smát, jen ho tam vidí napochodovat. Hru znám, takže děj mi nebyl neznámý a tak jsem si mohl užívat MD dovednosti. Paráda! Jediná škoda, že tím totálně zastínil všechny ostatní herce.... Ale co už. Až budu potřebovat posilovat břišní svalstvo, začnu tímto kouskem... ()
Skvělá a inteligentní zábava. Donutil byl naprosto excelentní, geniální a jakmile vstoupil na scénu, tak jsem se téměř nepřetržitě smál. Je sice fakt, že jakmile na ní nebyl, tak se dostavila trošku nuda, ale vzhledem k tomu, že byl v záběru (a to doslova) skoro pořád, dá se to Sluhovi dvou pánů snadno odpustit. "Fuj a tenhle jedinej byl dur." ()
:-D :-D :-D.... Mira Donutil je v tomhle fakt borec!!! Svými grimasami, výrazy a vůbec celým vystoupením mě v tomto divadelním představení opravdu hodně rozesmíval. ----"To je teda paráda, dvěma pánům nemůžu sloužit, že jo, to nejde, to.........TO NEJDE?A proč by to jako nešlo...co?Laughing Out Loud!!! ()
Teprve po zhlédnutí této divadelní hry v jiném hereckém obsazení na točně krumlovského otáčivého hlediště mi došlo, jak skvělý je Miroslav Donutil bavič (bojím se ale napsat herec...), tahle konverzační fraška je mu jako šitá na míru... Tohle je filmový záznam docela nadprůměrného představení se skvělým ,,hercem" v hlavní roli - a to jsou asi věci, které má opodstatnění na filmový pás zaznamenávat... ()
Záznam inscenace klasické hry Carla Goldoniho s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. Přesně takhle vypadá komediální herectví, přesně takhle vypadá hra, která dokáže být živá a neskutečně vtipná i po necelých třech staletích. 1) Nevím, jak je to možné, ale role Truffaldina vypadá, jakoby byla Donutilovi psaná na tělo, i když je Goldoniho komedie stará něco kolem tří set let. Nevím jak je to možné, ale je to tak. 2) Scéna s pudinkem je to nejvtipnější, co jsem na divadelních prknech, reprodukovaných i reálně viděných, zatím viděl. 3) Sama Goldoniho hra, když ji čtete, nebo vidíte / slyšíte v jiném obsazení, není nijak zvlášť vtipná. Tak úžasnou ji činí právě geniální provedení. 4) Prostě takhle nějak by mělo vypadat komické herectví. P. S. Sluha dvou pánů není commedie dell'arte, jak se tu snaží tvrdit někteří komentující. Commedie dell'arte je celá improvisovaná (proto taky název - komedie umění, míněno umění improvizace). Goldoniho význam tkví právě v tom, že commedii dell'arte v italském divadle definitivně zlikvidoval a nahradil ji normálním dramatem s pevně daným textem. Druhá věc, která mi přijde trochu paradoxní je, že tak mistrovského oživení klasiky se dočkal právě Goldoni, který klasiku na divadelních prknech zatlačoval do pozadí s tím, že "mladé víno se musí nechat dozrát dřív, než staré zkysne". ()
Galéria (8)
Fotka © Národní divadlo Praha a Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Premiéra se uskutečnila 22.9.1994, s úspěchem se hraje dodnes a představení se stalo nejúspěšnějším v historii Národního divadla v Praze s více než 500. reprízami. (kosticka7)
- V představení docházelo během let k častým změnám v obsazení, od samotného začátku až do druhé poloviny roku 2011 zůstal jenom Miroslav Donutil v roli Truffaldina a Jan Novotný jako Brighella. (kosticka7)
Reklama