Réžia:
Jiří StrachScenár:
Ivo PelantKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Josef Somr, Jiří Dvořák, Oldřich Vlach, Lucie Benešová, Jiří Štěpnička, Zuzana Slavíková, Bára Munzarová (viac)Obsahy(1)
Byl osudný srpen a ničivá povodeň zpustošila Čechy. Paní Gabriela žila sama v prostorném bytě nedaleko Prahy. Možná chtěla jenom pomoct, možná chtěla i něco víc: tak či onak zatelefonovala do zpravodajství, že nabízí ubytování starší postižené ženě. Druhý den přicestovala paní Věra jenom s taškou osobních věcí, které stačila zachránit z vytopeného karlínského bytu. Jenže i tahle žena možná hledala něco jiného než střechu nad hlavou. Ono vůbec všechno bylo trochu jinak, jak postupně vyšlo najevo. V každém případě však tahle situace nabídla oběma ženám šanci vyřešit své životy, které už se chýlily ke sklonku... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (75)
Zasloužené absolutní hodnocení. Jedna z nejlepších "vážných" prací Ivo Pelanta. Ze současnosti. Na naprosto odlišných charekterech obou žen (skvělé herečky) je předveden paradox a (ne)schopnost lidí tohoto světa se dorozumět. Josef Somr a Jiří Dvořák jsou taktéž výborní. Jiří Strach opravdu, opravdu umí. ŽIVOT JE JAKO ŽEBŘÍK DO KURNÍKU. KRÁTKEJ A PĚKNĚ POSRANEJ. ()
Mladí lidé se stáří bojí, ale mohu vás ujistit, že to má - aspoň pokud se to „umí“ - svá cenná pozitiva. Jak slábneme a skrze přibývající neduhy ztrácíme schopnost řešit i docela prosté úkoly, opouštějíí nás i ješitnost, arogance, hrdost, a nacházíme dříve netušené požehnání ve snášenlivosti, odpuštění, smíření. --- V té souvislosti je dobré si připomenout, že demokratická otevřená politická soutěž je právě to uspořádání, ve kterém takto „postižení“ lidé nikdy nemohou uspět a stanout na vyšších stupních mocenského žebříčku. Ať jsou to napravo „chlapi s kulama“ či nalevo nepříliš okouzlující a fešní bijci za práva „obyčejných lidí“, jsou to všechno lidé mimořádně silní, pašáci, kteří se například rozvádějí a berou si krásné ženy o mnoho mladší. Protože na to mají. Nemají potuchy, jaká je to někdy makačka, vstát ráno z postele, nazout si pantofle a uklohnit si něco k jídlu. Nevědí nic o pokoře. Podle toho vypadá jejich „sociální cítění“, jejich úcta a láska k lidem. --- Tento film říká o stáří mnoho dobrého a pravdivého. Je užitečné dívat se pozorně a snažit se porozumět těm několika krásně nedokonalým osobnostem. ()
Film zaujme hlavně strhujícími hereckými výkony J. Bohdalové a J. Jiráskové. Český národ může být právoplatně hrdý na tyto úžasné dámy. Jak říká pan režisér Zdeněk Zelenka o Jiřině Bohdalové: "...Kdyby žila v jiné době a jinde, byla by jednou z nejslavnějších a nejbohatších hereček světa...". To se dá myslím také tvrdit o neméně lepší Jiřině Jiráskové. Opravdu famózní. Jiří Strach teda umí překvapit... ()
Dvojí vyvrcholení (odhalení podvodu / dědictví a následné výčitky) je pro tento televizní film typické - najdeme v něm totiž jak vyloženě nosná a podnětná místa, tak - a to nezřídka - klišovité scény, které vycházejí z hubačovsky jímavého příběhu dvou stárnoucích, opuštěných žen. Nerozehrána zůstává nesourodost obou hrdinek (scénář se omezuje na zálibu té jednodušší v letácích ze supermarketů a té druhé v kultuře na ČT2), Jiřina Bohdalová navíc není ničím více neľ "naší Jiřinou" z receptáře Jak na to?. Rozsah, který byl tomuto televiznímu filmu dán, by vyžadoval méně tematických odboček a méně doslovnosti. Každá z obětí (přírodní) katastrofy má svůj příběh, mnohé z nich jsou neméně dramatické než ten, který napsal Ivo Pelant. Život však nepíše takto vykonstruované scénáře. ()
Příběh o osamělosti, pocitu sounáležitosti, o vůli člověka překonat nejtěžší chvíle svého života. Katastrofa může mít mnoho podob, záleží jen na společném jmenovateli. Poslední partnerské setkání legend českého filmu Jiřiny Jiráskové a Jiřiny Bohdalové je nedostižným hereckým koncertem mimořádných rozměrů, v němž neschází smutek, smích i naděje a zklamání. Jen stěží se v budoucnosti dočkáme podobných příběhů. Tak silných a tak opravdových. ()
Galéria (12)
Fotka © Česká televize / Pavla Černá
Zaujímavosti (2)
- Jiřina Bohdalová (Věra) chtěla ze začátku natáčení po každém záběru vidět, kterou z natočených scén režisér Jiří Strach použije. Když ji ukázal, které záběry se chystá do filmu použít, uklidnila se a přestala ho kontrolovat. (sator)
- Režisér Jiří Strach uvedl, že kdyby jedna ze dvou hlavních protagonistek, tedy Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková, nemohla, netočil by. (SONY_)
Reklama