Harry Potter a Fénixov rád

Pátý filmový Potter se od těch předchozích v mnohém odlišuje, především je místy příjemně "civilní". Yates pojal látku po svém, více než na monumentálnost vsadil na charaktery jednotlivých postav a emoce. Naštěstí se neopakuje problém čtyřky, kdy byl příběh odvyprávěn jakoby "z rychlíku" (i když při opakovaném zhlédnutí budí i čtyřka lepší dojem). Obsáhlost knihy je opět problém, který mohou filmaři jen těžko vyřešit k absolutní spokojenosti všech čtenářů, ale s tím se potýkají již od třetího dílu. Nečtenář bude ale zřejmě opět lehce zmaten, ale to se vzhledem k počtu těch, kteří knihám podlehli (včetně mě), dá snadno odpustit. Fénixův řád příjemně volně plyne, vše podstatné se do něj podařilo dostat a přestože zamrzí malý prostor, který dostává většina vedlejších postav, celkový dojem je veskrze kladný. (13.07.2007)

Po Newellovskej rutinérskej a efektami nabitej štvorke mení Yatesov piaty diel notu na rádoby psychologickú konverzačnú drámu s prvkami kritiky diktátorského vzdelávacieho systému. Fenomén HP ide ťažko mimo mňa, napriek tomu si každý rok nájdem čas na to, aby som si pozrel na čom tá dnešná mládež fičí. Ale k filmu-Yates rozhodne natočil lepší film než bola vyprázdnená Ohnivá čaša, nanešťastie opäť plávame na vlnách lásky, dobra a spravodlivosti, ktorá vždy vyhrá. Istá snaha o vnútornú prepracovanosť charakteru hlavného hrdinu tu je, bohužiaľ momentov v ktorých si uvedomuje že svet ani ľudia nie sú dokonalí (terorizovanie mladého Snapea) je ako šafranu. Yates utlmil dve najvýraznejšie vedľajšie postavy Hermionu a Rona na úkor ostatných spolužiakov, ktorí za tento priestor vďačne prekrývajú známejších hrdinov. To platí najmä o predstaviteľke Luny Lovegood, Evanne Lynch, ktorej výstupy sú potešením pre oko i ucho diváka. Ide totiž o jednu z mála originálne a zaujímavo napísaných postáv v tomto filme. Omnoho viac diváckeho záujmu vzbudia postavy na strane Temného pána (ktorý stále vyzerá ako nedovyvinuté niečo a je skôr na smiech), a to Lucius Malfoy a sesternica Bellatrix Lestrange. Jason Isaacs tu konečne nepôsobil ako idiot (na rozdiel od Newellovho počinu) a akonáhle sa na plátne zjaví pani Burtonová (pardon, Helena Bonham-Carter) budete mať pocit, že Voldemort je len nastrčená bábka. Helena je skrátka skvelá a i za tie dve minúty čo je na plátne zatieňuje všetky ostatné postavy. Problém s piatym Harrym je ten, že sa snaží o ničo čím nikdy nemôže byť. Rozprávka o boji dobra so zlom pre mňa nikdy nebude plnohodnotnou drámou, pri ktorej by som si hrýzol nechty ako to celé dopadne. Neakčné prvé tri štvrtiny filmu nám naservírujú len pár zaujímavých scén ( opäť sa vraciam k Lune Lovegood, či scénam so Snapeom), zbytok je len balast priemerných dialógov. Čo ale stojí za to je záverečná štvrtina v Oddelení záhad. Tu Yates rozpútal výborné magické akčné peklo, na ktoré môže byť hrdý. Čo mi však na Harrym nekonečne lezie na nervy je to, že vždy keď má veľký problém (tj. vždy v závere každého dielu), spomenie si na svojich rodičov a priateľov a nie je toho, kto by nad ním vyhral. Sorry, ale z tejto „originálnej“ ilúzie som vyrástol asi v šiestich rokoch. 8/10 (06.08.2007)

Nejsem úplně Pottermore, ale všechny díly jsem jednu dobu viděl tolikrát, že jsem dokonce dokázal od sebe odlišovat Yatesovky (😄). Na Fénixův řád jsem vždycky hleděl skrz prsty (hlavně kvůli jedné ukřičené paní v růžovém), nicméně mě ta mánie zastihla ve správném věku, takže z dnešního pohledu mám k tomu světu vřelý vztah. I když se jedná o jeden z těch slabších dílů, stejně mě mrzí, že jsem se do kina nedostal na všechny díly. (19.01.2020)

Scénář: Michael Goldenberg .. Nejen změna scénáristy se vyplatila. Yates nejenže poutavě odvyprávěl ohlodanou kostru příběhu, ale zvládá napětí, gradaci a emoce v takové míře, jako doposud nikdo před ním. Jen škoda, že samotná předloha je už tak dosti (seriálově) ředěná a její zdlouhavá otevřenost je spíše ke škodě. I tak, nejen na první pohled, nejlepší filmový Potter. Mistletoe :-* (15.08.2007)