Harry Potter a Fénixov rád

Druhý nejlepší film série, jedničkou je Vězeň z Azkabanu - to jsem tvrdila bezprostředně po vzniku, teď už si tím nejsem zase tak jistá. Konečně alespoň nějaká atmosféra, ačkoliv film obsahuje několik trapných momentů. Například scéna Harryho líbání s Cho vyložene sklouzává k nechtěné parodii, stejně jako následný rozhovor o ní. Jako jsem si dřív myslela, že Emma a Rupert hrají líp než Daniel, nyní o tom rovněž začínám pochybovat. Herecké výkony sice mdlé i od ostřílených hráčů, což je asi způsobeno tím, že jsou zatlačeni do pozadí. Helena, Jason nebo Alan pořád drží laťku. Herecký ohňostroj Michaela Gambona propukne plně až v Princi dvojí krve, ale dost zřejmý je už zde. (09.01.2008)

Yates stejně jako Cuarón pochopil, že dobrá adaptace neznamená přepis knihy slovo od slova a k látce se musí přistupovat nestranně. Navíc silně zapracoval na psychologické stránce, k čemuž mu vděčne dopomáhá samotný Radcliffe, který konečně předvádí skutečný herecký výkon. Střihové sekvence byly rovněž skvělým nápadem, stejně jako výměna scénáristy a dosazení na post skladatele Nicholase Hoopera (hudba je mnohdy dechberoucí). Díky tomu všemu film funguje nejen jako celek, snad poprvé totiž budete mít pocit, že se série někam posunula a někam směřuje. Připočtěme bombastické finále a dostaneme zatím nejlepší potterovku. (20.07.2007)

Jsou mi tak trochu záhadou uživatelé, kteří dokáží spolehlivě odlišit jednotlivé režijní styly a kvalitu dílů čarodějnické ságy z Bradavic, protože Harry Potter je podle mě typický příklad projektu, který výrazně potlačuje tvůrčí individualitu na úkor přání producenta a autora literární předlohy. Všechny díly, které jsem dosud viděl, měly velmi podobnou hodnotu a rozhodovaly vlastně jen detaily. Mé hodnocení se pohybuje někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Je to velkoryse natočená série s odpovídajícím rozpočtem, triky a celkovou výpravou, ale nikdy nešlo o filmový kousek, který by mě chytl za srdce. Jednoduše pohádka, za kterou stojí celosvětový úspěch literární předlohy. Pátý díl mě ale už začal unavovat a přikláním se k názoru literárních kritiků, kteří Rowlingovou obviňují z užvaněnosti a megalomanství. Může se holka utěšovat tím, že ke Steelové a dalším továrnám na knižní produkci má pořád hodně daleko. Mně by stačily tak čtyři díly, které by bohatě popsaly příběh Harryho Pottera bez vaty a hluchých míst. Celkový dojem: 65 %. (10.10.2010)

Po předchozí akční jízdě bez formy, ovšem skvělém vizuálním hávu přichází mnohem mírnější film. David Yates k filmu přistoupil podobně jako Cuarón v připadě třetího dílu. Zhlédnul předchozí díly, nebál se poupravit nevyhovující prvky a zaměřil se na postavy, zde konkrétně přímo na tu hlavní, Harryho. Žánrově děj tentokrát připomíná až politické drama s psychologickými prvky. Harry se stává nevhodným a ministerstvo kouzel je připraveno udělat cokoliv, aby z něj udělalo blázna, který na sebe chce jen svalovat pozornost. Tím hlavním faktem ale je, že i přes nezbytené změny je tu zachováno kouzlo předlohy. Kouzelnický svět, zejména nová místa, mají úžasnou dynamičnost, dokáží okouzlit. Dalším faktem je, že po Cuarónovi je Yates teprve druhým režisérem, který se více soustředí na mudlovský svět, který je s tím kouzelnickým úzce spjat. Z doposavadních dílů tenhle vyhrává na plné čáře zejména díky volbě lokací, nových postav, vykreslení světa a dokonce i kostýmech. Jak už jsem řekl, naprostá většina nových herců skvěle zapadá do svých rolí. Helena Bonham Carter je fascinujícím způsobem okouzlující ale zároveň z ní jde hrůza, její příchod a odchod ze scény jsou efektní záležitosti, Imelda Staunton přesně vystihla řády posedlou Dolores Umbidge, Natalia Tena je rozkošná a do své role opět pasuje, scény s ní jsou naprosto takové, jak jsem si je představoval, tahle herečka na sebe rozhodně umí strhnout pozornost, Evanna Lynch je okouzlující a ač se to většině nezdá rozhodně je skvělou Lunou, zejména díky svému výtečnému a vyspělému hereckému projevu a v neposlední řadě zaujmou mladící hrající mladého Snapea a Jamese. Se starou partou je to už horší, i když tam pár kladů také najdeme. Snape se sice ukáže jen na chvíli, ale jeho role je mnohem lepší než v předchozích dílech, Brumbál se ukazuje jako obrovský kouzelník na momenty jako je obhajoba, příchod na scénu, kde brání vyhazovanou profesorku... se jen tak nezapomíná a také nesmím zapomenout na Hagrida, který sice hraje tak jak jsme si zvykli, ale poprvé se stává poloobrem, přesně takovým, jak je popsán v knize! Zato Harry je opět příšerný, možná horší než kdy dřív, chálu jeho výkonu opravdu nechápu. Nakonec bych rád zmínil hudební doprovod, který je na samostatný poslech nepříliš povedenou záležitostí, ale ve filmu zní opravdu výborně a narozdíl od čtyřky se nejedná o vykradačku Williamse, ale rozšíření kouzelnického světa novým směrem. A k ději skvěle pasuje. David Yates se s velkofilmem popral opravdu výtečně, ale nic jiného jsem ani nečekal. Změny které učinil jsou jen ku prospěchu a momentů kdy váhá je málo. Jeidným problémem je předloha, která sice není špatná, ale z diváckého hlediska se nejedná o tolik vděčný díl, jako ten třetí. Přesto jej však považuji za zatím nejlepší adaptaci románu o chlapci, který přežil. (08.12.2007)