Harry Potter a Fénixov rád

Pátý filmový Potter se od těch předchozích v mnohém odlišuje, především je místy příjemně "civilní". Yates pojal látku po svém, více než na monumentálnost vsadil na charaktery jednotlivých postav a emoce. Naštěstí se neopakuje problém čtyřky, kdy byl příběh odvyprávěn jakoby "z rychlíku" (i když při opakovaném zhlédnutí budí i čtyřka lepší dojem). Obsáhlost knihy je opět problém, který mohou filmaři jen těžko vyřešit k absolutní spokojenosti všech čtenářů, ale s tím se potýkají již od třetího dílu. Nečtenář bude ale zřejmě opět lehce zmaten, ale to se vzhledem k počtu těch, kteří knihám podlehli (včetně mě), dá snadno odpustit. Fénixův řád příjemně volně plyne, vše podstatné se do něj podařilo dostat a přestože zamrzí malý prostor, který dostává většina vedlejších postav, celkový dojem je veskrze kladný. (13.07.2007)

Inu to máte tak, osazenstvo Harryho Pottera stárne či dospívá, a spolu s ním i jeho publikum. A filmově je samozřejmě třeba držet krok nejenom s tím druhým faktem (aby nám to pokud možno co nejvíc zarobilo), ale i s definitivním přelomením "hlavního příběhu" do druhé poloviny. A na to si zjednáme zase nového Režiséra... jehož styl se nám zalíbí, protože umí tak coolově snímat lesklé černé povrchy (což je kdovíproč dominantní architektonický prvek příšerně kýčovitého Ministerstva kouzel), takže si ho necháme a opustíme střídavé oblačno vyvolávající experimenty na hlavní filmařské sesli...ale to už předbíhám. Nicméně tenhle nový Režisér dostane scénář obsahující značně vyměklý výtah z rozvlekle demoralizující a depresivní předlohy, takže natočí film, jehož hlavní přímá záporačka (to jako Imelda Staunton, ne rozkošně zlá Helena B. Lestrange;)) je sice nesnesitelná, ale v podstatě neškodná blbka s "autoritou typu mít", a jehož hlavní hrdina není většinu času diskreditovaný a opovrhovaný "psychopat", ale starý dobrý inspirující Harry, který má trochu problémů s mediálním obrazem a nepochopitelně ovcovitými spolužáky. Naštěstí má (jak Harry, tak Režisér) k ruce nového pomocníka, respektive pomocnici - herecky i vyzněním své postavy naprosto snovou Evannu Lynch/Lunu Lovegood, a taky konečně dojde na jakkoliv zcela nevinnou (to Harryho líbačka s vy víte kým je méně nevinná, což je plus) a nekrvavou, přesto epicky vypadající bitvu bandy čarodějů, takže co sakra ještě chcete, když to všechno jako film sedí dohromady a nic nenaděláte s tím, že je celý ten svět na zelené louce postavená polodomyšlenost z hlavy v jádru hodné ambiciózní maminy od jednoho až tří děcek?:) Dost šťourání, 80%...a samozřejmě jsem ani za tenhle díl nezaplatil byť jediný halíř;) (02.10.2010)

„Nemusíte ho mí v lásce, ministře, ale musíte uznat, že Brumbál má styl.“ Parádní start - jeden z nejlepších prologů ze všech potterovských filmů: svižný, nekompromisní, jdoucí rovnou k věci. Dobře natočené, obstojně zahrané a prosycené „temně teenagerskou“ atmosférou. Světlem se tady celkově hodně šetří, což atmosféře jenom prospívá. (Pomalu se před námi začíná rýsovat nový subžánr subžánru – teenagerský film noir, viz Zmizení.) Scény z Londýna jsou sympatické snahou o zakomponování prvků urban fantasy, ale pár zrnek ještě netvoří písečnou dunu, čehož mi bylo důkazem následné přehození výhybky a návrat do zajetých kolejí. Srandovní bratři Weasleyovi, jejich potrhlé vynálezy, jejich samaritánská matka a neškodný otec, z knihy otrocky převzaté infantilní vtípky… . Následujících cca devadesát minut se z devadesáti procent odvíjí na bázi „dvě a více postav stojí či někam jdou, mluví a občas si prohlédnou pohyblivou fotografii“. Všechna čest Davidu Yatesovi – ty scény nejsou nudné. Jako autonomní části. Bohužel je nic nedrží pohromadě a brzy jsem přestal řešit, kdo co řeší a zda-li tím něco vyřeší (některé scény skončí jen tak, zatmívačkou, bez nějaké pointy). Nic zajímavého nepředvádějí již z dřívějška známí herci, včetně na svůj standard pouze průměrného Garyho Oldmana a „štěkající“ Heleny Bonham Carter (houpavá kamera při prvním setkání s ní byla chytrým tahem). Knihu již dávno nemám v živé paměti a tak mi pár věcí nebylo zcela jasných. Kdo například před Ronem, Hermionou a dalšími natáhnul bačkory, že mohli vidět testrály a skutečně Harry před svým prvním polibkem pronesl strašlivě profláklé „I Have no Idea“? Na rozdíl od jiných mě to nijak neštvalo, neřešil jsem to, pouze si „zaregistrováváním“ podobných detailů zkracoval čekání na další úžasně zinscenovanou scénu, ve které budou všechny elementy skloubeny do bezchybného výsledného tvaru (ohňostroj, závěrečný „šermířský souboj“). Kvůli uvedeným scénám (plus několika dalším) a kvůli fantastické „one woman show“, kterou málem rozpoutá Imelda Staunton v roli mrchy Dolores Umbridgeové, bych čas strávený sledováním Pottera neoznačoval za promarněný. Přesto mě malinko znepokojuje totožné jméno režiséra u šestého pokračování. Hodnocením prvních dvou, z dnešního hlediska jednoznačně nejslabších epizod jsem na sebe ušil pěknou boudu a tak mi ani nyní nezbývá, než přimhouřit oči a jít nad průměr. 80% Zajímavé komentáře: Marius, tron, Cervenak, novoten, Amarcord_1, Lega, Vitason, Ilicka, Tayen, lilina133, Triple H, crozet, Wendy, honzii (10.05.2008)

Druhý nejlepší film série, jedničkou je Vězeň z Azkabanu - to jsem tvrdila bezprostředně po vzniku, teď už si tím nejsem zase tak jistá. Konečně alespoň nějaká atmosféra, ačkoliv film obsahuje několik trapných momentů. Například scéna Harryho líbání s Cho vyložene sklouzává k nechtěné parodii, stejně jako následný rozhovor o ní. Jako jsem si dřív myslela, že Emma a Rupert hrají líp než Daniel, nyní o tom rovněž začínám pochybovat. Herecké výkony sice mdlé i od ostřílených hráčů, což je asi způsobeno tím, že jsou zatlačeni do pozadí. Helena, Jason nebo Alan pořád drží laťku. Herecký ohňostroj Michaela Gambona propukne plně až v Princi dvojí krve, ale dost zřejmý je už zde. (09.01.2008)

Pokud u předchozích dvou dílů platilo, že by si zasloužily dva filmy, tak Fénixův řád by potřeboval hned tři. Předloha mající skoro 800 stran tentokrát nestojí ani tak na prezentaci další kupy nápadů Rowlingové, ale především na rozmáchlé mytologické lince a vztahových peripetiích už tak velkého množství postav, ke kterým tady navíc přibudou další. Většina z nich logicky nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Jedinou výjimkou je dokonale slizká Umbridgeová. Yatesovi se alespoň podařilo obsadit další tři důležité ženské postavy. Ujetá Nymphadora, ďábelská Bellatrix a hlavně naprosto božská Lenka jsou však pro příběh důležitější rozhodně víc, než jak to naznačuje film. Konečně je zde vidět herecký vzestup ústředního tria. Už nejsou jen dětská prkna, ale teenageři se slušným potenciálem. Film jako samostatný celek funguje a do této chvíle ho překonal pouze Vězeň z Azkabanu. Čtenáři ale ví, jak moc to muselo být oproti předloze osekané, což je škoda. Hlavní důvod, proč nejdu s hodnocením výš, je však akční finále. V knize jde spíše o komorní a zároveň atmosférickou bombu. Ve filmu navíc vrcholí těžce nezvládnutým soubojem Bellatrix a Siriuse. (19.07.2015)