Zathura: Vesmírne dobrodružstvo

Dětem se to líbilo a to je hlavní. A dětem byl film určen, takže dospěláci tu sice mohou dávat hvězdu sem i hvězdu tam, nejsou však cílovou skupinou :-) ! Příběh celkem zaujal i mne a zejména sama ta stará plechová hra. Celkem by mne zajímalo, zda byla vyrobena jen kvůli filmu, nebo zda na konci padesátých let v éře kosmického věku kdy všechno související s astronauty a raketami bylo in, protože vesmír právě otevřel lidstvu svá vrátka dokořán - tak zkrátka zda taková hra opravdu byla k mání. Já měl totiž cosi podobného jakousi plechovou vláčkodráhu z Maďarska a také jakési městečko se dvěma autíčky a autobusem na klíček, kde vozidla jezdila plechovými kolejemi a díky západkám v podvozku a prohlubním v kovové dráze dokonce zastavovala na červenou (nakreslený semafor na podložce). Vybavuji si i ten radál když ta plechová kolečka rachotila po plechové dráze zvuků odvíjejících se pružin v každém ze 3 jedoucích autíček.. :-). Začátkem sedmdesátek ještě hodně hraček bylo děláno z plechu. Zathura vypadala ještě starší. Ačkoliv je film celkem starý a samozřejmě jsme dnes zvyklí na jiný level digitálních efektů, myslím, že na svoji dobu to bylo slušné. A slušná byla (tehdy teenka) i Kristen Stewart :-). Z bráchů mně pak herecky zaujal zejména Jonah Bobo, který mi byl velmi sympatický a do role nejmenšího se dobře hodil. Za sebe tedy dávám průměr a posunuji raketku o tři políčka vpřed! * * * (03.02.2018)

Říkám si, jestli na filmu, kde hoří kanape ve vakuu, potloukají se v něm divní chlápci převlečení za mloky, princip gravitace je čistě teoretickým pojmem a jediným důvodem, proč jsem to dokoukal je přítomnost Kristen Stewart v negližé (měla trenky a je škoda, že jí na půlku stopáže zavřeli do mrazáku a nechali stát), není něco špatně a neměl bych zvracet. Zase na druhou stranu vidím, že jsem Jumanji se slizkým Williamsem kdysi nevímproč napral tři hvězdy, takže si nižší hodnocení sám sobě neobhájím. Tak aspoň můžu smířlivě ukončit zdejší věčné hašteření a vášnivé debaty, jestli je Kristen šukatelná nebo ne: JE. (29.10.2012)

Doufal jsem, že to nebude jenom „Jumanji ve vesmíru“. Nebylo. Bylo to „nezábavné Jumanji ve vesmíru“. Hra je započata teprve po dobrých dvaceti minutách představování hlavních hrdinů, dvou rozhádaných bratrů - to aby bylo v následujících osmdesáti co usmiřovat. Vývoj vztahu mezi Waltrem a Dannym je sadisticky šablonovitý a na základě toho, kolik podobných „psychologických proměn“ jste již viděli, si buď vyrvete všechny vlasy nebo proklejete autora scénáře a celou jeho rodinu (až do posledního kolena). Na věty jako „Nedovolím, aby se ti něco stalo“ jsem již pár let alergický a reakce na jejich poslech se rok od roku zhoršuje. Má zbožná přáni, aby už konečně drželi huby, zmáčkli ten knoflík a pokračovali ve hře, zpravidla nebyla vyslyšena. Nic nezachraňuje ani bizarní „šokující odhalení“ (snad moc neprozradím prozrazením, že v určitém momentu se schyluje k incestu). Filmu citelně schází nostalgická, ba vůbec nějaká atmosféra. Je to opravdu jenom hloupá pohádka, pro děcka však příliš zdlouhavá a pro dospělé příliš patetická a moralizující. A mrzí mě to. Mrzí mě to víc, než kolik si podobně trapný příběh zaslouží. Jon Favreau chtěl zjevně natočit poctu starým sci-fi, něco jako byl animovaný Železný obr, který se mi hodně líbil. Nezvládnul to, neuvěřil jsem, že v dětství hltal béčkové sci-fi filmy a komiksy a že Zathura není jenom komerčním kalkulem. Tu hru bych si ale stejně rád jednou zahrál. 45% Zajímavé komentáře: choze, genetique (12.03.2008)

No... Pokud bych to měla brát jako (volné) pokračování mé milované "Jumanji", je to urážka a tudíž adept zralý na odpad!. Když se ale na "Zathuru: Vesmírné dobrodružství" podívám jako na normální pokus o rodinné sci-fi, musím hodnotit o něco lépe. Ale opravdu jen o něco. Není to zase úplný propadák, ale nemohla jsem překousnout ta kvanta nelogičností, příliš časté promlouvání do duše a směšné chování KRAJNĚ NESYMPATICKÝCH postav. Jedno zhlédnutí bohatě stačilo... (27.02.2009)

Při Sázkách a dostihách se mi splašily koně, při hraní Monopolů jsem způsobil světovou finanční krizi a při šachách jsem se omylem na týden zamkl v bílé věži. Takže kdybych se při šmrdlání Zathury ocitl mezi meteorickým rojem, tak by mne to rozhodně z míry nevyvedlo. Ovšem očekával bych tam o něco větší zábavu než je tato unylá propagace rodinných hodnot, která sice moc nebolí, ale jeden kosmonaut, jeden robot a stádo ještěrek z toho žádný velký fantazijní zážitek nedělá. (15.04.2014)