Clerks 2: Muži za pultom

Pro mě přehypovaná komedie a Kevin Smith mi příliš nesedí. Pár slušných hlášek se našlo ( diskuze Lotra vs Star Wars byla fajn), ale jinak to tak nějak plyne bez většího překvapení a zaujetí. Žádný vyloženě velký záchvat smíchu se nekoná a příběhově mi to taky nepřišlo moc zajímavé. Vidět to 10 let zpět možná by to za 4 hvězdy bylo, dnes už ani náhodou. 6/10. (24.01.2021)

Smith se elegantně vyhnul všem neduhům své prvotiny, přitvrdil v humoru (párty s oslem), elegantně se opřel do fenoménu Pána Prstenů, hrdiny nechal v brilantních dialozích vynášet ta nejpravdivější životní moudra, obsadil Rosario Dawson a vůbec, to co dělá jeho filmy geniálními se opět sešlo v tom nejfajnovějším hávu, který si lze představit. Díky Kevine, uvidíme, jak bude zbytek života, který na konci tohoto filmu započal, vypadat. (05.01.2007)

Nyní již nemám co tajit a musím to tedy říst, po poctivém shlédnutí všech Smithových 7 filmíků je pro mě nejlepším filmem Clerks 2. Myslím, že jsem tento film viděl až jako v pořadí druhý (po Dogma), ale až tento film mě přesvědčil, že stojí za to shlédnout i jiné snímky daného režiséra. Tento u mě ale přesto vyhrál. Jen pro pořádek uvedu pořadí v jakém se mi líbily další snímky: 2. Hledám Amy, 3. Flákači, 4. Clerks, 5. Jay a mlčenlivý Bob vrací úder, 6. Dogma, 7. Táta na plný úvazek (14.05.2007)

Mnohem, opravdu mnohem vtipnější než první díl. Pár scének je geniálních, několik jich vyšumí do ztracena, jako celek se Clerks II vyšplhali k pěkným čtyřem hvězdičkám. Což je od minula sympatický pokrok. Komediálním vrcholem filmu je bez diskuzí Donkey show, po ní následuje na můj vkus až příliš dlouhý smírný konec. Jednoznačný plus dávám za to, že Smithův humor od dob prvních Mužů za pultem dospěl, a přitom ještě přiostřil, díky čemuž jsem se smál i tomu, čemu bych se v trochu jiném podání ani nepousmál. 85% (15.09.2008)

Smith se po dvanácti letech vrací ke své partičce životních zkrachovalců z New Yersey a nám nezbývá než být vděční, jelikož postavy Randella a Danteho mají i po těch dlouhých letech co říci. Nové postavy jsou stejně nezapomenutelné jako ty nám již známé. Rosaria Dawson vás přesvědčí, že hrát umí a katolík Elias vás prostě dostane. Jako většina Kevinových snímků to stojí hlavně a především na geniálně vybroušených dialozích - ať již těch o vážných věcech, tak i těch popkulturních. Krom skvěle zachycené melancholie je tu především geniální humor. Většině scének jsem se smál ještě dlouho po jejich zkončení (jestli vás tohle nepřesvědčí, že celovečerní Bayovi Transformers budou filozofické podobentsví nejvyšších kvalit tak nevím). No a v neposlední řadě se na plátna ve vrcholné formě vrací kultovní duo Jay a Silent Bob. Upřímně doufám, že za další dekádu se s touhle partičkou opět setkáme... (16.09.2006)