Vajíčko

Ilustrovaná přednáška chladnokrevného cynika o hackování středostavovského života. Je to dynamické, chytré, vtipné, mrazivé, trefné, dráždivě nejednoznačné, Voskou fantasticky zahrané. Jeden z vrcholů DVD série Xkrát divadlo a jedna z nejnadčasovějších věcí, které nám česká 60. léta zůstavila. (29.11.2014)

Lidé přece nehledají práci. Ráno se probudil svěží a čilý. Mládež, žolíky a vajíčko. A kde zůstal systém? Postava Emila Magise, "zkoumajícího své vajíčko", se stala do jisté míry symbolem doby. Je elegantní zevně i zvnitřku, ale ta elegance je potažena jakousi plísní, je to odpuzující i přitažlivé, výsměšné a usvědčující. Svou bezcharakternost vysvětluje velmi přijatelně, bere si nás neustále za svědky - že byste to udělali zrovna tak, že ano? - a tak nám nakonec vyrazí dech. Přizpůsobivý, neškodný život ústí do grandiózního zločinu, napsala tehdy Milena Urbanová v Kulturní tvorbě. Velmi brzy se Vajíčko ztotožnilo s hereckou osobností Václava Vosky. Při sledování inscenace si nelze neuvědomit to, co o Voskově výkonu napsal jeho herecký kolega Svatopluk Beneš – Voskův Magis byl výsledkem dokonalé symbiózy intelektu s hereckým talentem. Přestože mezi uvedením Vajíčka a Voskovou náhlou smrtí uplynulo takřka dvacet let, jako by to byl hercův testament. Odkaz, z něhož lze vyčíst Voskův postoj: společnost, jež se vyvíjí ve vajíčku svých vlastních iluzorních představ, musí nutně dojít od cynismu až ke zločinu. Prostřednictvím Vajíčka se s odstupem času můžeme dozvědět o stavu tehdejší společnosti víc než ze všech oficiálních bulletinů té doby. Jak píše Beneš, Magis ovládl systém "jak na to", což se mohlo stát motem období, které tehdy přicházelo a jemuž jsme si navykli říkat odlidštěným slovem normalizace. Voska svým Magisem nastavil společnosti zrcadlo a nebylo jeho vinou, že se společnost v tomto zrcadle nepoznala. To ovšem přenechme jejímu svědomí. (23.02.2015)

"Jsi muž?" - "Nerozumím otázce." Satira jako řemen, podpořená fantastickým Václavem Voskou. Jeho Emil Magis je takový nijak výjimečný muž, který však dokáže skvěle pozorovat a komentovat svět kolem sebe. Je to člověk, který vlastně velmi touží po pravdě, byť se jí dobírá velmi svérázně. Během svého vzestupu z obyčejného příručího až na ministerského úředníka poznává detailně lidskou náturu, za čím se všichni ženeme, jaké máme hodnoty. Ač sám není nijak ryzího charakteru, přece jen je člověkem, který alespoň v mládí věří ve vítězství dobra. Neustále zklamáván okolím nakonec i on se stává součástí systému, posilovaného lží, polopravdou, přetvářkou, kde každý touží být uvnitř vajíčka. Schopnost rozpoznávat podstatu věcí okolo sebe mu však zůstane zachována i poté, čím se tedy liší od ostatních je to, že si nic nenalhává. (31.08.2006)

tato televizní verze úspěšného divadelního představení nám zábavnou formou přiblíží filozofii fungování dnešní společnosti. Tak vykoukněte ze své skořápky a nechte se osvěžit příjemnými hereckými výkony skvělých herců v čele s excelentním Václavem Voskou, kterému role padla jak ulitá. U mě má silnější 4* a samozřejmě doporučuji- [ PŘÍBĚH: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (02.04.2013)

,,To jsem blázen, proč jsem se vlastně oženil? Abych se dostal do vajíčka! Jenže vajíčko se uzavřelo a já zůstal opět venku!" Nerad používám tyhle anglické výrazy, ale tohle je opravdu dokonalá ONE MAN SHOW! Adaptace téhle francouzské hry s obsazenstvím Městských divadel pražských do filmové (resp. televizní) podoby s experimentálním provedením je vlastně jednou z prvních filmových vlašťovek tohoto žánru v našich končinách. Tohle je potřeba znát! Asi nejlepší ukázka hereckého mistrovství Václava Vosky, který by těch 98 minut snímku s dobrou dávkou humoru i hlubokou filosofii dokázal utáhnout klidně i sám bez přihrávajících kolegů. Divák se tady nejen baví se nad tou komickou stránkou, ale také ho to trochu nutí filosoficky uvažovat a zamýšlet se nad systémem ("vajíčkem") života a fungování světa. Jistý příběh zde přítomný je, současně prolínající se s průvodním komentářem, byť stojící spíš dlouhou dobu v úzadí. Studiová výprava je velice skromná, jako na divadelním jevišti, což vnímám jako velké plus v takovém žánru – divák tak může nerozptýleně pozorně poslouchat každou větu. Jo, a se společenskou myšlenkou: "vidíte – systém!" :o) Televizní klenot (zasloužil by si i častější reprizu), zábava na vysoké úrovni a patrně životní role Václava Vosky, herce bohužel nedoceněného tenkrát i dnes. Díky, mistře... 95% (18.12.2016)