Čierna Dahlia

Rozčarování tu bylo a jak velké!! Těžkopádnější a tu a tam kostrbatý příběh (s čítankově noirovou atmosférou) a především hvězdné obsazení, které zůstalo daleko za očekáváním!! Hartnettův výraz se od úvodních minut téměř nezmění - v závěru se ale chlapec snaží; chybí výraznější protihráč a ani ženské představitelky Hilary Swank (dva Oscary za hlavní roli) a Scarlett Johansson (čtyři nominace na Zlatý glóbus) nepředvádí nic zásadního, druhá jmenovaná je navíc pohříchu nevyužitá. Vážně jsem kolikrát nevěděl, která bije a zřejmě nebudu sám. Rozpačité, že nemůžu jinak!! (08.02.2007)

Nemůžu se ubránit srovnání s jiným postžánrovým Noir filmem - Čínskou čtvrtí. Zatímco Čínská čtvrť ve své době sklízela ovace, Black Dahlia se stala terčem kritiků a do naších luhů a hájí radši ani nebyla producenty uvedena. Jednoznačně ale musím říct, že je to velká chyba!!! Hartnett sice není takový cynický drsňák, jako byl Nicholson, na druhou stranu mu to ani scénář a typ hrdiny nedávají za úkol. Hartnett je holt lamač ženských sdrcí, což řekněme si na rovinu - Nicholson není a nikdy nebyl a do postele s ním tedy mohla vlézt tak maximálně unylá Faye Dunawayová. To Scarlett nebo dokonce tentokrát i Hilary!!!, to už je jiné kafe. V čem má ale Dahlia jasně navrch je atmosféra filmu. De Palmovy se pomocí hědého hávu a klasické noir šablony podařilo zachytit úžasně vystylovanou podívanou, které podle mě třeba i takové Sin city strká do kapsy. Polanského počin sice nebyl špatný, ale v tomto srovnání jednoznačně zaostává. Bohužel nečekaným nežádoucím efektem De Palmovy skvělé atmosferické podívané se stala už mnohokrát zmiňovaná plochost postav, které holt kvalit Čínské čtvrti nedosahují. Na obhajobu Dahlie ale zase musím podotknout, že oproti Čínské čtvrti disponuje mnohem silnějším a pro diváka přitažlivějším námětem. Přeci jen, Hartnett vyšetřující jednu z nejbrutálnějších vražd v dějinách Ameriky zní líp, než Nicholson vyšetřující špinavé praktiky ve vodárně. Suma sumárum, De Palmova Dahlia pro mě z přímého souboje vychází přece jen o něco lépe než starší, seč kritiky ověnčený film Romana Polanského a **** si rozhodně zaslouží. A za co ta pátá? Za kříšení mého oblíbeného žánru v této pro něj tak nepříznivé době. (Já chci další!!!!;) (18.02.2007)

James Ellroy je klasik a jím dodaná látka snad nemůže ani zklamat, zvlášť pokud režíruje Brian DePalma. Uznávám, že jsem měl chvílemi pocit, že tahle odkazy sršící a mnohým holt vzdávající noirová hříčka by lépe vynikla pod taktovkou Martina Scorseseho. Na druhou stranu, DePalmova osobitá režie (fetiš, násilí, steady-cam) tomu dává trochu jiný šmrnc, možná méně vybroušený, ale zase hravější a zábavnější, který se nebojí jít až na dřeň všech žánrových klišé, aby z nich následně cedil silné chvilky, jako je scéna na schodech či závěrečné rozhřešení. Nejsem znalec noirové školy, ale těch pár snímků, co jsem viděl, mám moc rád. Proto mě DePalmova pocta navýsost potěšila. Už to sice není ten starý provokatér, ale uvědomělý filmař s výrazně čitelným rukopisem stále ano. (25.01.2009)

Nenávidím Joshe Hartnetta, kazí mi celkový dojem z filmu. Možná je to chyba začínat nějak takhle, ale já si prostě nemůžu pomoct nejlepší scéna byla hned na začátku, kde dostal vcelku slušně na držku a doufal jsem že jeho postavení lůzra mu zůstane po celý film. Brian De Palma ví přesně jak natočit film, bohužel všechny mají stejný nebo podobný průběh a Black Dahlia už ničím nedokáže oslnit a nakonec to dopadlo tak, že jsem se u flimu nesnesitelně nudil ač na mě číhala atmosféra let minulých zanesená mafií a korupcí nedokázala mě natolik vpoutat do děje, abych alespoň na chvíli neuvěřil, že sleduju originální film, i když by se na první pohled mohl zdát. (01.01.2007)

Ještě že jsem se jen tak z nudy prošel po cestě v obchodu do Eletro Worldu – podívat se jestli není nějaké výhodné dévedéčko za 99-199kč – narazil jsem na Černou Dahlii. Už samotný obal ve mně vyvolal docela velké očekávání, když na něm v levém horním rohu stálo: „od režiséra filmů: Zjizvená Tvář, Neúplatní“. Režie je i v tomto filmu geniální, svěží a velice dobře se na ní dívá, dlouhé táhlé pohledy, umocněné pomalou hudbou a klidnými tóny. Celkový „look“ 40-50.století je dotažen do každičkého detailu a retro atmosféra na 100% funguje - Brian De Palma is back a to v plné síle, neočekával jsem nic moc nadprůměrného, ale dostal jsem vynikající a navíc chytrý film, od kterého jsem se nemohl ani na moment odtrhnout. Josh Hartnett je u mě už doceněný herec a to jsem ho fakt dlouhou dobu neměl v oblibě, časy se mění a po rolích: 30 Dní Dlouhá Noc, Lucky Number Slevin mě zase přesvědčil, že hrát umí i jeho parťák Aaron Eckhart hrál bez problému a jeho ponoření do případu nevypadalo vůbec jako hrané. Pro hlavní dvě herečky nezbylo moc místa, i když byly postavy důležité, byly trochu odsunuty na vedlejší kolej, pravda že Scarlett Johansson ještě více než Hilary Swank. Skvělé páteční překvapení – 9/10* jednu hvězdičku si nechám prozatím do záruky, ještě se mi možná něco v hlavě rozleží a nebo hodnocení změním po druhém zhlédnutí. (26.04.2008)