Zlá krev

František Ferdinand d'Este měl s manželkou Žofií Chotkovou čtyři děti.Synové Maxmilián a Arnošt, se postavili proti Hitlerovi, proto byli v roce 1938 po připojení Rakouska k nacistické třetí říši zatčeni a odvezeni do koncentračního tábora Dachau, odkud se vrátili v roce 1945. Hitleruv vztah k Habsburkům byl velmi odmítavý až nepřátelský a jeho soudy o Františku Ferdinandu d'Este jako podpůrci čechizace střední Evropy náleží mezi výplody chorého mozku . (16.03.2010)

Dobře to ty komančové natočili. Dobře a pravdivě. Lůza začíná žvanit o "sociálních jistotách", což není nic jiného než způsob, jak se přiživit na letité usilovné práci schopnějších (chudák Nedobyl, jediný kladný - pracovitý - hrdina). Demonstrovat a hulákat o svých nárocích, to by jim šlo, jenom nevím, kde brali tvůrci seriálu přesvědčení, že bychom měli sympatizovat a najít zalíbení zrovna v těchhle vohnoutech, nota bene když dostanou (většinou zaslouženě) po čuni. Jako litovat je? No to asi ne. Anebo to byl umně zašifrovaný manifest proti lidově demokratickému zřízení a soudruhům na byru to jen nějak uniklo. Jenom při pohledu na Postráneckého postavu v kontextu s postupnou instalací moderního socialistického eurostátu trochu mrazí. (30.10.2012)

Pravda, o trochu slabší než vynikající "Sňatky z rozumu", ale pořád je to velmi dobrý seriál. Může se pochlubit skvělými herci a výborným scénářem. Souhlasím s tím, že poslední dva díly mohou působit jako odtržené od všech předešlých, ale zase se díky nim dozvíte o procesu s Omladinou. Pokud jste ze školy už dlouho, asi si toho mnoho nepamatujete. Tvůrci se v mnohém drží historických detailů - Rudolf Mrva byl skutečně hlavním svědkem a byl zavražděn těsně před Vánoci 1893, ale bylo mu jen dvacet let. Takže pan Císler sice svoji roli zvládl výborně, ale historicky jeho věk vůbec neodpovídá skutečnosti. Mezi odsouzenými byl třeba Alois Rašín či Stanislav Kostka Neumann. Nezbývá než litovat, že poslední díl Neffovy pentalogie zůstal nezfilmován... (09.03.2021)

Vzácný příklad, jak se dá důstojně navázat. Na Sňatky z rozumu to určitě nemá, ale kvalitativně to ve srovnání s nimi určitě není průser. Fakt je, že srovnání boje o českou svébytnost ve Sňatcích a proletářský boj v Krvi dokládá posun v dramaturgii Československé televize, přesto nelze popřít výborné herecké výkony. Nevím proč, ale většinu mých sympatií posbíral Jiří Vala jako tvrdý a nekompromisní podnikatel, v jehož sousedství se další pokusy ve velkých rolích jeví jako ochotničina (Václav Postránecký). Pózu utrápených matek po Světle Svozilové zdařile převzaly Dagmar Veškrnová a Taťána Medvecká. Ovšem jestliže byl Marek Brodský roztomilý tydýt v Rozpuštěném a vypuštěném, kdekoliv jinde opakování této pózy působí směšně. Stejně tak i třicátnice Libuše Šafránková jako –náctiletá Ema Destinnová (což ovšem nepopírá, že na svůj věk vypadala výborně). Jako celek s možností debaty. (11.12.2012)

O něco slabší než sňatky z rozumu avšak ani někteří noví herci nehráli vůbec špatně. Často je zmiňováno, že seriál byl přece jen trochu více poplatný době než bylo třeba - zde myslím ten ústřední problém dělnického hnutí. Je však třeba si uvědomit, že v čase, ve kterém se seriál odehrává, již vrcholí české národní hnutí (založení nár. divadla - konstituování občanské společnosti a právního řádu počítající alespoň s určitou formální rovnoprávností českého národa, v té době byla již také Praha zcela české město s převahou Čechů také na radnici). V serálu je tak prvek vlastenectví a národních snah alespoň obsažen v problému rostoucího velkoněmeckého nacionalismu (viz. Munzar a buršáci apod.). ....a zde se po roce 1870 setkáváme se sílícím dělnickým hnutím reagujícím na zásadní sociální problémy své doby - význam těchto momentů byl nezanedbatelný a proto i v seriálu tvoří často osu vyprávění (....samozřejmě že se jim to hodilo do krámu...co naplat taková byla doba). A mimochodem - skvělý L. Munzar !!!!! (04.07.2012)