Gejša

Není moc filmů, které bych si dala dvakrát po sobě během dvou dnů. Film se Ziyi, Kenem a Michelle je jednoznačnou zárukou hlubokého příběhu, plného silných lidských osudů. Taky díky brnkálistům na šamisen si výlety do exotické Země vycházejícího slunce opravdu užívám, byť z mnou jmenované trojice, je čistokrevný Japonec pouze Ken. A romantička jako já si samozřejmě nejvíc užila závěr. Nevím, koho chválit víc, ale tady kralovala hlavně Ziyi. (27.04.2017)

85% - Gejša mě ohromně překvapila. Neznal jsem tvůrce, jen jsem věděl že jde o film USA z japonského prostředí, a tudíž patrně o nějakou naivní slátaninu s drahou výpravou. V kině jsem pak byl svědkem překrásné podívané. Po vizuální stránce je film extrémně zábavný od začátku do konce. Hlavní klad jsem ale poznal v hudbě. Neměla sice snahu chovat se "autenticky", a zní po celou dobu jako dokonalé klasické řemeslo bezchybného Johna Williamse, jež japonskou atmosféru bez filmu samotného těžko vyvolá, ale angažování hvězd vážné hudby pro houslová a violoncellová sóla vše napravilo. Celou atmosféru nejen podpořilo, ale z velké části i vybudovalo. Itzhak Perlman (jehož znáte např. z hudby k Schindlerovu seznamu) a Yo-Yo Ma (např. Tygr a drak) mi zde vyrazili dech. Vůbec bych nečekal, že se ti dva někdy sejdou za účelem nahrát hudbu pro film. Gejša je krásný film, kde je na co koukat, a co poslouchat. Pátou hvězdičku bych dal za japonštější atmosféru, a něco, po čem bych měl touhu vidět to podruhé. (14.03.2006)

Vznešená skoro-nuda. Rob Marshall akoby nevedel, o čom nakrúca film, v akej kultúre operuje, kde má pritlačiť a čo je vedľajšie. Jediné, čo robí leporelo nevzrušene za seba naukladaných bezpohlavných scénok zaujímavým, sú solídni herci a krásna hudba Johna Williamsa. Čo-to zachraňujú tiež posledné dve minúty (s pekne namixovanými farbami na pozadí), ktoré síce zabíjajú vyznenie úmyselne nehollywodského subjektu, no na druhú stranu mu dodávajú emocionálny kontrapunkt, potrebný pre spokojnosť mainstreamového diváka. (14.01.2006)

Vizuálně úchvatný obrázek Japonska, jaké zřejmě nikdy neexistovalo. Oscary za kameru, výpravu a kostýmy jsou určitě ve správných rukou. Díky půvabným Číňankám v hlavních rolích se na to opravdu dobře kouká. Za zmínku stojí i překrásná hudba Johna Williamse. Horší to je s příběhem, který je vzhledem k délce filmu až neskutečně řídký a v romantické poloze alespoň pro mne naprosto nepochopitelný. (10.04.2006)

Gejše nie sú kurtizány. Ani manželky. Predávame svoje umenie, nie svoje telá.Film je vyplnený rôznymi krásnymi dekoráciami, nádhernými kostýmami, peknou hudbou a zaujímavým prostredím. Úvod a následný prerod z malej Chiyo na Sayuri je zdĺhavý a nevtiahol ma do diania tak ako som očakával. Dlho som mal nemastný-neslaný pocit. Bol som tak trochu sklamaný aj z komornosti scén, predsa len to mohlo byť veľkolepejšie i keď spomínané dekorácie môj zrak veľmi potešili. Príbeh mi však pripadal veľmi rozťahaný, občas zmätený a následný happyend príliš predvídateľný a nevýrazný. Herci však hrajú dobre a Gong Li je hriešne krásna. Mierne sklamanie 65% (07.09.2008)