Reklama

Reklama

Pôsobivá dráma z obdobia nacizmu rozpráva tragický príbeh mladej ženy, ktorá mala odvahu postaviť sa proti nemilosrdnému režimu. Záznam posledných šiestich dní zo života Sophie Schollovej, popravenej nacistami za odbojovú činnosť. Súrodenci Sophie a Hans Schollovci boli členmi protinacistickej skupiny Biela ruža. Biela ruža združovala odporcov režimu z radov univerzitných študentov. Títo mladí ľudia sa neuspokojili s pasívnou akceptáciou osudu, ktorý Nemecku pripravil Hitler, a snažili sa drobnými sabotážami a distribúciou ilegálnych letákov prispieť aspoň malou čiastkou k pádu Tretej ríše. 18. februára 1943 boli Sophie a Hans prichytení s letákmi na svojej univerzite a okamžite zatknutí. Počas nasledujúcich šiestich dní ich príslušníci gestapa vypočúvali. Zraniteľné a naivné mladé dievča sa počas výsluchu mení na odhodlanú ženu, ktorá so svojimi protivníkmi zvádza tvrdý psychologický boj. Inteligentná Sophie klame tak presvedčivo, že gestapo takmer presvedčí. V poslednej chvíli však prichádza nespochybniteľný dôkaz jej viny. V snahe zachrániť brata a ostatných členov Bielej ruže Sophie odmietne gestapu poskytnúť informácie o skupine a radšej volí vlastnú smrť. Pôsobivý portrét odvážnej mladej ženy vychádza zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v Mníchove v čase obliehania Stalingradu. Film a hlavná predstaviteľka Julia Jentsch získali množstvo ocenení, napríklad Cenu ekumenickej poroty, Strieborného medveďa za réžiu a hlavnú ženskú predstaviteľku na MFF Berlinale, Európsku filmovú cenu pre najlepšiu herečku, či Európsku cenu divákov za najlepšiu réžiu a herečku. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (157)

Jossie 

všetky recenzie používateľa

Velmi zajímavé téma - boj proti nacizmu a za ukončení války uvnitř samotného Německa, je hlavním kladem tohoto filmu, který pro mě nebyl zpracován nijak výrazně dobře. Herecké výkony mi přišly dost průměrné včetně tolik vychvalované Julie Jentsch, lepší byl jen soudce a ten třetí odsouzený, a samotné zpracování bylo hodně televizní. Nicméně jako film ukazující i jinak smýšlející němce je to příjemné osvěžení v pohledu na druhou světovou válku. ()

Falko 

všetky recenzie používateľa

Jedna z dalsich vynikajucich nemeckych dram z obdobia druhej svetovej vojny, kde som hrdinke Sophie drzal palce, aj napriek nazvu, ktory mi napovedal nieco zle. Napinavy rozhovor Sophie s jej demokratickym zmyslanim s nacistickym policajtom Robertom Mohrom nemal chybu, pretoze na jej nazory o zabijani Zidov alebo slobode slova nemal Mohr ani poriadny argument, rovnako ako slova jej brata na sude proti nasictickym sudcom. Proste toto bolo nezabudnutelne asi tak, ako rozhovor Al Pacina a Roberta De Nira v krimi drame NELITOSTNY SOUBOJ (1995) a preto ma tento film u mna 100%... 02.07.2010 _______ Julia Jentsch - (Sophie Magdalena Scholl) +++ Gerald Alexander Held - (Robert Mohr) +++ Fabian Hinrichs - (Hans Scholl) +++ Johanna Gastdorf - (Else Gebel) +++ André Hennicke - (Sudca Dr. Roland Freisler) +++ Anne Clausen - (Traute Lafrenz) +++ Florian Stetter - (Christoph Probst) +++ Hudba: Reinhold Heil, Johnny Klimek +++ ()

Reklama

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Ve filmu se velmi dobře podařilo vystihnout mrazivou atmosféru Německa za nacistické vlády. Jediné, co bylo možné, bylo vnitřně nesouhlasit s nastoleným režimem. Jinak vám hrozila jistá smrt. I tak se našli lidé, kteří nenásilnou formou protestovali proti hrůzovládě a kteří chtěli přesvědčit své apatické okolí o zhoubné zkáze Německa. Mezi takové patří i studentka Sophie Schollová, kterou výborně zahrála Julia Jentsch. Zajímavé byly hovory Sophie s vyšetřovateli. Snažili se jí domluvit a přesvědčit. Nenechala se. Silně působící snímek. Neuškodilo by něco takového natočit o Miladě Horákové a jiných lidech, kteří si vytrpěli své za komunistického režimu. ()

mustafa 

všetky recenzie používateľa

Herecké výkony jsou nadprůměrné, to souhlasím. Ale při sledování jsem měl pocit jako bych to už někdy viděl a příběh už skoro jako vymletá látka. Zkrátka mi to přišlo jako taková sázka na jistotu. Hrdinné děvče se pokusí bojovat proti zlým nacistům a při tom je zajata. Konec prozrazovat nebudu, ale myslím, že je jasný už podle názvu. Ani se moc nedivím, že byl takový snímek nominován na Oscara, protože podobných filmů bylo nominováno nespočet. Kolikrát mi přijde, že stačí, aby se film odehrával za druhé světové války. Tomu tak je i v tomto snímku. Určitě by Posledním dnům Sophie Schollové slušelo plátno, možná bych pak změnil názor. Ale viděl jsem to v televizi a tam to přišlo jako zbytečně zdlouhavý film s tématy, které jsme mohli vidět už v jiných filmech. Trochu málo... ()

kajda.l 

všetky recenzie používateľa

Skvostné dialogy, dynamické herecké výkony, gradující atmosféra a bezchybně hutné vyobrazení nejbestiálnějšího období lidských dějin "viníkem". Stále nemůžu uvěřit, že tento nesmírně hodnotný filmový skvost natočili samotní Němci. V poslední době už po několikáté skláním klobouk před filmovým uměním našich západních sousedů. Německo se pomalu, ale jistě začíná stávat mou nejoblíběnější filmovou zemí. Na doslova fanatické soudní přelíčení jen tak nezapomenu: "Brzy budete stát tady, kde teď stojíme my." Nejryzejší příklad čistého hrdinství. Bravo Sophie. 100% (při závěrečných titulcích jsem s bušícím srdcem jen tupě zíral do obrazovky, což se mi při sledování filmu stává zřídkakdy) ()

Galéria (39)

Zaujímavosti (11)

  • Některé scény byly natočeny v Praze na Právnické fakultě. (teleci_maso)
  • Soudce, který odsoudil členy skupiny Bílá růže k trestu smrti se, jmenoval Roland Freisler. Roland Freisler padl během 1. světové války do ruského zajetí. Po propuštění ze zajetí se vrátil do Německa jako přesvědčený komunista a vystudoval v Německu práva. Členem NSDAP se stal roku 1925 a hájil členy NSDAP, kteří měli problémy se zákonem.V roce 1942 se stal prezidentem Národního tribunálu a v této funkci se stal nechvalně proslulým soudcem. Cca 90 % z jeho 2600 rozsudků skončilo trestem smrti nebo doživotím. Trest smrti dostali mimo jiné členové skupiny Bílá růže a účastníci atentátu na Adolfa Hitlera z roku 1944. Na obžalované Freisler často křičel urážky a ponižoval je, mnoho svých procesů dokonce nechával filmovat. Freisler byl fanatický nacista, protože chtěl nacistům dokázat, že jeho komunistická minulost byl omyl. Roland Freisler nebyl nikdy potrestán, protože zemřel 3. února 1945 během spojeneckého náletu na Berlín v budově soudu zasažené výbuchem pumy. (Rollo_Tomasi)

Reklama

Reklama