Volání vlků

Další důkaz toho, že přírodní a zvířecí zákony by měly být postaveny mnohem výše než ty lidské. 100 minut naprosté nostalgie v podobě krásných záběrů na dosud nedotknutelnou část naší planety a zároveň příběh nesoucí důležité a oslovující přírodní poselství, o kterém by měl každý člověk vědět a respektovat ho. Velká škoda, že snímek stojí tak moc v pozadí. (03.12.2011)

Díky Never Cry Wolf se mnohým z nás otevřel jiný pohled na "zlého" vlka, který sežere vše včetně babičky a Karkulky. Tady to byl elegantní, krásný, hrdý tvor, s notnou dávkou inteligence, schopností si hrát i "zpívat". Tady - to ale znamená v přírodě, která vítá a objímá, je laskavá i nekompromisní. A krásná. (27.11.2005)

Zřejmě jediný film z dílny Walta Disneye, který není pro ty nejmenší. Vzhledem ke své ponuré atmosféře a celkové dějové konstrukci je mizivá šance, že by naplnil očekávání dítěte. Tohle výjimečně vyprávění má v sobě hloubku, nějaký cíl, výraznou psychologii a také hrdinu poznávajíc nejen sebe samotného, ale hlavně duše majestátních vlků, jejichž fantasticky nasnímané pohledy a pohyby jsou nejednou třešničkou na dortu. Originálně zpracovaný scénář nemá v takovém tématu obdoby. Téměř každá věta má šarm a většina z nich nutí diváka se zamyslet. Před takovýmito filmy smekám a vzdávám jim hold. Zajímavá podívaná o nelítostné přírodě, která dává poutavým způsobem najevo, že ne všichni predátoři mají v sobě jen dravost a zlou krev. Mají hrdost, city a dobrosrdečnost, což bohužel některým narušeným jedincům z rodu Homo sapiens chybí. 80% (02.09.2012)

"Nikdy nekřič vlk!" (s voláním vlků nemá tento film nic společného) je anglický idiom, který označuje člověka, který si stěžuje na problémy, které v podstatě neexistují, a když se doopravdy vyskytnou, pak už na ně nikdo nereaguje (viz jedna ze známých Ezopových bajek). Film natočený podle Farleyho Mowata začíná sice jako nepodařená groteska, ale stává se stále závažnějším. V poslední době jsem neviděl film, který by byl tak podnětný a vzbuzoval tolik úvah (a to pomíjím nádherné záběry setkávání s vlky a Inuity). Myslím, že tu není víc prostoru, než na jednu: Veškerá tradovaná data (pohádky, pověsti, sny, ale již také filmy) poukazují na to, že kdysi došlo k dlouhému a lítému boji o první místo v potravinovém řetězci mezi dvěma zvířaty (člověkem a vlkem - vlk je dosud jedničkou na souši všude tam, kde se člověk dostatečně neprosadil, tj. nevybil ho - poslední vlk na Vysočině byl zastřelen v roce 1830). - Další úvahou, kterou také jen naznačím, je inuitská představa o vzniku člověka, soba a vlka: sob člověku pro obživu a vlk pro zachování zdravé populace sobů. Nebyla by potřeba nějaké vlčí smečky pro ozdravení lidského rodu, v němž "starý a nemocný" má nevyšší privilegia. A naopak by se nemělo ani zapomínat na "vlčí motiv" u sv. Františka... Tuto recenzi bych pravděpodobně nepsal, kdyby se mi dnes v noci nezdálo, že zkřížené dveře (dají se již obtížně zavírat) u pokoje je třeba zabarikádovat, aby se dovnitř nedostali vlci... (08.04.2014)

Veľmi príjemná záležitosť s veľkým posolstvom, na ktorú ale treba byť duševne naladený. Krásne súznenie človeka s prírodou, aspoň symbolický jeho návrat tam, kam patrí.... Človek, ktorý je tesne spätý s prírodou nemá čas a ani chuť na rôzne intrigy a zlo proti druhému, čo je žiaľ pre moderného človeka tak príslovečné a šíriace sa našou civilizáciou ako mor. Jednoduchý život, no zato krásny a nesmierne bohatý. Jediné čo by som vytkol je to, že tu bola pomerne častá náhodilosť (napr. hneď prvý deň chlapík stretne inuitu, ktorý ho zachráni) a pár ťažko uveriteľných scénok. Inak veľká spokojnosť. 80/100 (13.12.2016)