Zrkadlová maska

Na tohle jsem se velmi těšila. Zatraceně moc jsem se těšila. Miluju Sandmana, miluju věci Gaimana, miluju ilustrace a díla McKeana. Bohužel...jak to pak tak bývá...přišlo zklamání. Nevím proč, příběhem to není, byť není kdovíjaký, stylizace se mi líbila...ale prostě tomu něco chybí, nějaká šťáva, poutavost...nevím. Škoda. (21.07.2009)

Len doplním Mariusa, ono je to masaker aj hudobný. Celé to snové iracionálno a balancovanie na pomedzí snov, túžieb a reality je doplnené rovnako uleteným (správnym smerom) hudobným backgroundom. Príbehovo je MirrorMask spočiatku trochu pomotané, ale neskôr tak akurát, len zamrzí poslabšie tempo. Celé to putovanie bizzarným svetom chvíľami nudí a výrazne tam absentuje zapamätanihodný okamih (ak nerátam celý film). Šialené, krásne...umelcké dielo. McKeanov štýl mi neskutočne sadol. (06.06.2006)

Mám ráda ujeté fantasy, fakt že jo, ale tohle byl jen zrcadlový odraz daleko lepších filmů. Celou dobu jsem měla pocit, že se mi tvůrci snaží dokázat, jak moc je ten film skvělý. Ale to tedy nebyl, byl maximálně dobrý. Jako bych všechno viděla už někde jinde a daleko lépe provedené. Celek byl přeplácaný a jaksi nedotažený. (26.09.2011)

Velmi zvláštní. Vizuálně nápadité (hlavně sfingy), herci skvělí, scénář místy geniální "Mám takovej pocit, že UPS a Promiň, už to nidky neudělám asi ledy neprolomí", herci skvělí (všichni, naprosto, včetně mimiky sfing).. ale tempo. Film postrádá jakékoliv větší tempo..jen ubíhá. Nenudí, ale nestrhne. Jenom sem tam nadchne viuální vynalézaostí tvůrců. Ale je to moc pěkný (08.06.2006)

..... „Často si pleteme to co si přejeme s tím, čím to ve skutečnosti je.“ Po vizuální stránce naprosto omračující už od úvodních titulků. Příběh Heleny, která se po konfliktech s rodiči ocitá ve Městě světla plné masek ..... bez masky (pouze s vlastní tváří) ..... „Jak poznáš jestli jsi šťastná nebo smutná, když nemáš masku? Nebo rozčilená? Nebo připravená na moučník? -Mám obličej.“. „Abych byl upřímný, vy lidé pro mě vypadáte všichni stejně. Bez pořádných obličejů můžete být kdokoliv.“ Černé lepkavé bláto ze Země stínů, z kterého s každým plesknutím vznikne pavouk s obrovským okem. Okřídlené kočky s lidskou maskou, které si pochutnávají na knihách. Urážlivé létající knihy „Dokud si myslí, že se ti nelíbí, tak se stěhují zpátky do městské knihovny“. A možnost okny nahlédnout do reality, na sebe sama. Originální šílenost u které jsem pouze na pochybách pro koho je vlastně určená, ale pro děti asi ne. (05.04.2006)