Domino

Na môj vkus až neuveriteľne moc preštylizované, samoľúbe a vyslovene "americké. Nudiť som sa však (väčšinu času) nenudil, za čo možno ďakovať predovšetkým skvelej chémii týmu lovcov ľudí a.. a bohužiaľ, to je asi tak všetko. Z ľútosti by som veľmi rád prihodil aspoň tretiu hviezdu, keďže dve mi prídu ako mierne kruté hodnotenie, ale vzhľadom na to, že na festivale dostali filmy rangu Čti mi ze rtů (2001), Cizinka (2010), s ktorými sa Domino nemôže kvalitatívne rovnať (i keď sú žánrovo odlišné) taktiež tri hviezdy, ostaneme radšej pri dvoch. Holt uprednostňujem odlišný druh poňatia akčného filmu.. [MFF Cinematik 2011, PN] (14.09.2011)

Dvouhodinový videoklip, který místo aby vyprávěl, tak jen diváka mate. Střih je snad ještě rychlejší než u Michaela Baye, ale proč? Tony Scott se v šedesáti utrhl z řetězu jako snad nikdy - škoda, že jsem si Domino neužil tak jako on. Takhle je to pěkně nafouknutá ale pořád jen bublina, na kterou bych okamžitě zapomněl, kdyby mě z ní nebolely oči. :o) (28.10.2006)

. . . >madrfakrbič< . . . 8-o . . . Hůůůůů, vydechl diváček Igráček... Tahle hříčka se dědouš(cool)ovi T.S. povedla, jako když bičem mrská... ;-) Hoďte za hlavu výmluvy na "skutečné události", tahle obsahově i výtvarně stylizovaná - klipovitě proklatá a proklatě klipovitá - smršť (byť trošku(!) formou připomíná jiného mistra S. jinou skvělou vizuálně >poe(pate)tickou< hříčku "Natural Born Killers") vás prostě právě tou nadsázkou a neustrojeností strhne a nenechá vydechnout. Režisér formátu Tonyho Scotta je dostatečně zkušený a v žánru brilantní tvůrce, že si může dovolit natočit (dle do scénáře brilantně sepsané zápletky) takto formálně experimentální >postaninevímjaký< film, který přes jistou >pulpovitost< a scénáristickou >šarmantnost< skvěle odsýpá, skvěle vypadá, skvěle je odehrán, natočen a následně i zpracován a (cituji moudro z díla ;o) "...jestli se ptáte, co je pravda a co ne, jděte s tím do hajzlu... Nikdy vám neřeknu, co to všechno znamenalo... Všechny nás čeká pád..." Inu - jak koho, milá Domino... ;-) Každopádně skládačka z kostek tak důmyslně postavených vytvořila skvostný >dominový efekt< a Tony Scott tímhle více než dvouhodinovým - a přesto dle mého zbytečně krátkým (ú)letem snad již definitivně se vznesl do filmového nebe. I když - jak sám říká ve filmu o filmu (na dvd otitulkované bonusy hodny shlédnutí!) - "Příště to bude už 3D a linoucí se vůně..." - Tož Tony, zrovna od TEBE to chci fakt vidět... ;-)) - - - P.S. Kdyby možno bylo by dát navíc jednu speciální hvězdičku, bezezbytku by si ji zasloužilo studio Asylum, právě za ty vizuální efekty a animace. - - - P.P.S. POZOR! TENHLE FILM SI NESMÍTE PUSTIT JINAK, NEŽ S ORIGINÁLNÍM ZVUKEM! Tenhle film si prostě MUSÍTE prožít se vším všudy - A NEJLÉPE VÍCEKRÁT (třeba i s malým odstupem :-). Každopádně, právě kombinace originálního obrazu a zvuku (tak jak si tvůrci přáli!) vytváří tu nedělitelnou a působivou atmosféru téhle bizarní zkazky. Chápu, že leckdo může mít k takto rozporuplnému filmu nějaké své subjektivní výhrady, ale dát téhle netradiční a famózní podívané méně jak tři hvězdičky mi připadá dost nefér. Zvláště když člověk vidí, jaké pitomosti (formou i obsahem - a nejen zde na čsfd) jsou často vzývány v superlativech... Leč všeho do času. Tenhle film má prostě STYL! Předpokládám, že právě proto se jednou poprávu stane tím, čemu se říká KULT. (25.04.2007)

Mám (väčšinou...) rád epileptický strih Tonyho Scotta a žena ako akčná hrdinka mi problémy nerobí. Ale keď som na tomto žánrami a štýlmi premixovanom čude sedel v kine, už po prvých minútach som bol ako ovalený. A to ma čakali ešte dve hodiny. Ohučaný som bol už zo scény pred titulkami, ale postupne som si v tomto svojráznom filme zopár vecí našiel (Ian Ziernig, Brian Austin Green, Mickey Rourke a jeho deväť prstov, Keirine prsia resp. prsia Keirinej dablérky). Príbeh šialený, takže ma vôbec neprekvapilo, že údajne vznikol podľa skutočných udalostí. (13.04.2006)

Zatiaľ čo v Man on Fire sa ešte dalo hovoriť o vyrovnanosti medzi dôrazom kladeným na príbeh a jeho formálnym spracovaním, tak v Domino zachádza Tony v užívaní svojej epileptickej, vizuálne prefiltrovanej hyperdynamickej montáži záberov oveľa ďalej až do sféry pózerstva. Film je jedným dlhým videoklipom, zbesilo striedajúcim lokácie, farby ako aj zvukové podfarbenie. V totálnom područí vizuálnej opulencie je žiaľ príbeh, ktorý nemá šancu zviazať formálne besnenie, ale práve naopak, je ním trieštený a prekombinovaný. Výsledkom je na audiovizuálne receptory búšiaca kanonáda rôznorodého štýlu a výpovednej hodnoty, ktorej lacnosť a povrchnosť sa naplno prejaví v záverečnom, zlyhavajúcom snažení zviazať príbeh do hlbokomyselnejšieho celku. (21.10.2005)