Zajatí vesmírom

,,Stoja výsledky, ktoré ste dosiahli, za cenu životov, ktoré ste stratili?" Keď zodpovedal inak sympatický Gregory Peck na túto otázku redaktorom rázne a kladne, vyvolalo to vo mne pocit odporu.. ale páčilo sa mi ako Peck stvárnil rolu šéfa riskantného kozmického výskumu, resp. že táto hlavná postava nepredstavovala prvoplánového hrdinu a vyvolávala v súvislosti s konaním k rozhodnutiu o záchrane tragickej výpravy rozporuplné pocity. Zajatí vesmírom sú skôr dobrodružným filmom okolo vtedy už reálne prebiehajúcich výskumných letov do vesmíru, než tradičným sci-fi. Vychutnával som si od začiatku skoro až dokumentárne zachytený proces fungovania vesmírnej stanice a neskôr film v rámci skvelo vybudovaného napätia už dianie moju pozornosť ani na chvíľu neopustilo. Vo chvíli, keď začína byť jasné, že jeden z troch kozmonautov posádky bude musieť obetovať svoj život pre záchranu zvyšných dvoch, je to pomerne slušná existenciálna tieseň. Každopádne po (viac-menej očakávaným) sklamaním či rozčarovaním z 2001 Vesmírnej odysey tentokrát za mňa úplná trefa do čierneho! (90%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) (21.05.2019)

Snímka akoby predznamenávala vlnu katastrofických diel nasledujúcej dekády. Zároveň tu išlo aj o pacifistické posolstvo, ale na to politici bohužiaľ príliš nereagovali. Takže aj Apollo 13 alebo Gravitácia majú svojich predchodcov a taktiež aj kvázi doku-drámy-thrillery typu United 93. Sturges si je tohto prístupu vedomý a chce, aby divák občas zabudol, že sleduje hraný film. K tomu ale príliš nesedia rozhovory s manželkami, ale zase dá sa pochopiť, že štúdio muselo myslieť na širšiu divácku obec. Len ich radšej malo rozptýliť do celej druhej polovice a nie hneď za sebou. Zároveň má Marooned čo povedať aj dnešnému divákovi. Obsesia cestovania do vesmíru, či skôr do blízkosti Zeme, sa v podstate skončila a vesmír dnes znamená hlavne jeho pozorovanie zo Zeme. Priority výskumu sa tak, možno dosť nečakane, ale logicky, zmenili. (02.02.2021)

Takové Gravitační Apollo 13 s přepálenou stopáží a lehkou unylostí, ale přesto si to u mě vysloužilo ke 3* ještě +0,5* za svoji historickou hodnotu :) Na film ze '69 skutečně několika drobnostmi (no, drobnostmi :) překvapivé - třeba v těch opomenutých příbuzných za sklem, kteří to jen nechápavě za sklem opomenuti sledují a jen tuší nejhorší. (30.07.2014)

Tři astronauti uvězněni v plechovce bez zážehu, tomu říkám pořádný malér. Gene Hackman mi byl víc než srozumitelný, neumím si představit tu prostorovou tíseň, naprostou bezmocnost, čiré zoufalství, které bravurně ztvárnil. Nicméně Gregory Peck je zde nepřehlédnutelný, jeho mužné charisma a nádherný hlas potáhl ty dvě hodiny bez problémů. Drobné výhrady zametám pod koberec, neb jsem spokojená. (07.09.2019)

Zajatí vesmírem (Marooned) by šel ve zkratce popsat jako starší verze Apolla 13 z roku 95. Podobnost je pochopitelně zarážející, na druhou stranu tématika vesmíru a problémů v něm je v podstatě téma, bez možnosti výrazně měnit příběh nebo postupy. John Sturges však není žádné béčko (kdo viděl třeba velký útěk ví své) a tak předvádí s filmem příjemné kousky i s problematickou délkou 134 minut, která byla i pro A13 trochu problematická. Pomáhají mu však velmi dobří herci, v čele s Gregory peckem, Richardem Crennou a Genem Hackmanem (sakra, ta jeho postava je protivná....). Potěšil i pohled do "zákulisí" a skutečných motivů v rozhodování prezidenta USA v podobných situacích. Mnohé také překvapí konec, který je však vzhledem k celému filmu trochu (nechci říct nesmyslný, ale spíše) kostrbatý (protože vytváří mnoho dalších otázek...). Přesto velmi příjemná a kvalitní vesmírná podívaná, která má pochopitelně pro dnešního diváka již "vtipné" vizuální efekty. PS:vzhledem k oscaru za vizuální efekty pro snímek 2001: Vesmírná oddysea je pochopitelné, že o rok později Marooned dostalo stejnou cenu za stejné efekty:) (05.11.2009)