Věrný pes Čiko

Čiko neprejavil za celý film jediný náznak radosti, je vidno, že hercov nepoznal a nemal k nim vytvorené žiadne puto. V porovnaní s americkým remake-om je to veľké mínus, plusom je zas počínanie profesora. Šokujúca bola reakcia dcérušky, ktorá sa na Čika po smrti otca jednoducho vysrala. Vďaka takýmto kvietkom sú útulky preplnené milujúcimi psíkmi, ktoré márne čakajú - tak ako Čiko, že raz sa po nich pán vráti a zoberie ich domov. Pozitívne hodnotenie výrazne ovplyvnil silný, dojímavý príbeh z pohľadu Čika. (25.02.2013)

Film mne nevtáhl...působil na mne odtažitě a nevřele, což zrovna u takového příběhu není moc dobrá zpráva. Chování postav a vztah psa a jeho pána mi přišel umělý. A taky dost podstatná věc - o psech něco vím...a nemohl jsem přejít fakt, že ten pes svého pána moc neposlouchal. Pes, který tahá člověka na vodítku, k němu nechová takový respekt, aby ho hledal dalších 10 let:-) (16.12.2012)

Remake je lepší. A to ze dvou prostých důvodů. Zaprvé má výraznou osobnost Richarda Gera, který zastíní svůj japonský protějšek. Zadruhé nabízí větší emoční dopad, kdy tato starší verze nemůže kvůli zevšeobecnění a nevyváženému rozvržení příběhu poskytnout patřičnou katarzi (což je přinejmenším zarážející, protože Hallströmova verze je o dobrých deset minut kratší). I tak si ale tahle slzopudná (i když to je v tomto případě vlastně protimluv) podívaná nezaslouží ten cukrkandlově kýčovitý obal. 50% (05.11.2010)

Chtěl jsem dát 4*, ale za tn konec dávám 3* fakt se mi nelíbil... Možný spoiler: Celý to začíná jako klasická pohádka o pejsku a jeho přihodách, ale po tom co psovi umře oblíbený páníček to jde z kopce a atmosféra celého filmu jde do smutného hávu a pes se snaží najít někoho jako je jeho pán a nejlíp kdyby našel svýho mrtvého pána, a on ho na konci najde...Konec je děsnej doják kde jsem byl upřímně dost smutnej.... (28.11.2009)

Profesor Ueno si snad rozumí se psy lépe než se svými lidskými protějšky a ve filmu je to moc pěkně předvedeno. *** Film je natočen podle skutečné události a mapuje život velmi známého japonského psa jménem Hachikô. *** Na Hachikovu počest byla roku 1934 odhalena jeho bronzová socha přímo před východem vlakové stanice Shibuya v Tokyu, který je po něm dnes pojmenován. Během 2. světové války socha byla roztavena, ale roku 1948 syn autora roztavené sochy vytvořil její kopii, která na místě stojí dodnes. *** Roku 2009 se film dočkal i svého amerického remaku HACHIKO: A DOG'S STORY (27.03.2010)