Chaplin obětí nešťastné lásky

Mně se líbí i ranné Chaplinovy grotesky, které ještě nejsou tak vymakané jako jeho pozdější filmy. Tento film patří v pořadí asi na deváté místo ve studiu Macka Sennetta, kdy ještě Charlie nebyl první hvězdou studia. Zápletka je těžce neoriginální, když se nevinný Chaplin zaplete s družkou své milé a ta ho zavrhne na věky věků. To by nebyl Charlie, aby se z toho nějak nevyhrabal. Motivace Chaplinova komorníka zaměnit jed za vodu, jen aby byla sranda) je poněkud morbidní. Co kdyby ho napadlo udělat to opačně? Film byl považovaný za ztracený, později zrekonstruován, ale zachovalo se jen devět minut ze šestnácti. (21.06.2023)

Tak toto mi nepripadalo zrovna podarené. Samozrejme zlá kvalita a zrýchlený obraz zodpovedajú dobe, ale toto si ma nezískalo, nezabavil som sa, podľa mňa to nie je jeden z Chaplinových najlepších filmov a u ďalších vystupujúcich a tvorcov ani nevravím. Pre verejnosť sa týmto známymi nestali, nie je to nič extra a podľa mňa ani dobré. (05.01.2013)

Raný Chaplin – nehraje tu Tuláka, ale bohatého nápadníka, který se kvůli zlomyslné služebné pohádá se svou snoubenkou. Rozejdou se, on vypije nějakou skleničku, udělá se mu špatně, a mysl si, že se otrávil. Nakonec to celé dobře dopadne, podivným neustále se smějící člověk mu odhalí tajemství skleničky – byla v ní jen voda. Tento film není ani tak zábavný, jako spíš zajímavý, a to ze dvou důvodů. Tím prvním je něco na způsob skutečného příběhu (maximálně zhuštěného), kterých v těchto raných grotekách mnoho nebylo. Tím druhým důvodem je nestandardní Chaplinův výkon, který je na hony vzdálen Tulákově líbivosti. Chaplin se tu neuvěřitelně šklebí a jeho gesta jsou maximálně teatrální. U tohoto filmu si živě dovedu představit onoho člověka, který v časech němého filmu postával vedle plátna a popisoval, co se na něm právě odehrává. Například scéna v níž Chaplina popichují svými vidlemi dva pekelníci jistě sváděla k barvitým popisům. (07.06.2006)

Chaplin v zajatí (ne)šťastnej lásky, zmietaný medzi priazňou a nepriazňou osudu (a vtipkujúcimi sluhmi, ktorí si z neho robia žarty). Rómeom a Júliou mierne zaváňajúci zvrat v druhej polovici je trochu netradičným a zaujímavým prvkom, ktorý u Chaplina príliš často nevidíme, už kvôli tomu stojí za to si ju pozrieť. Inak opäť priemer, i keď miestami zábavný. 60% (20.04.2014)

Výjimka z pravidla.¬         Z prvního období Chaplinova, tedy ze snímků z rr. 1914-15 — kdy si ještě "vyhmatával" možnosti své a umění filmového (a později se také dá se říci marně snažil prosazovati ve smluvním vztahu kvalitnější nátočty) — je toto jeden z mála zdařilých. Na nějakých patnácti minutách má snímek skutečný promyšlený děj a dobře vedenou dramatickou linku; sám Chaplin pak skutečně hraje v souladu s dramatem, a ne se jen tak tváří pohazujíc nohama rukama.¬                 Jako prakticky vždy si v tomto období psal Chaplin scénáře sobě sám a často sám i režíroval; často místo něj režíroval jeho herecký souputník, producent řady Chaplinových snímků Mack Sennett. Na kvalitě snímků s Chaplinem té doby se ale změna režiséra nijak neprojevila, proto můžeme považovati vydařenost snímku "Cruel, cruel love" za šťastnou náhodu — i pro to, že jde o jeden z prvních Chaplinových počinů (natočeno v březnu 1914).¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (21.10.2019)