Charlie falešným hrabětem
The Count
Obsahy(1)
Charlie hrá pomocníka krajčíra, je však strašne nešikovný, a tak keď spáli nohavice grófa Broka, dostane padáka. Krajčír v nohaviciach nájde list, v ktorom sa gróf ospravedlňuje za to, že nemôže prísť na večierok pani Moneybags a krajčír sa rozhodne, že tam pôjde a bude sa vydávať za grófa. Náhodou sa tam však ocitne aj Charlie, a tak od neho krajčír chce, aby predstieral, že je jeho sekretár. Charlie s ním však vybabre a sám sa predstaví ako gróf Broko. Nasleduje zmes komických scénok vrcholiaca príchodom skutočného grófa. (pivo)
(viac)Recenzie (19)
v The Count nám Chaplin opět předvádí jak jeho Tulák umí být nešikovný....jako pomocník krejčího by se asi neuživil: Poté se vydává za hraběte (velmi přesvědčivě:) a na večírku se dostává do velice vtipných situací...DÁLE HRAJÍ: Leo White (The Count) May White (Large Lady) Charlotte Mineau (Mrs Moneybags) Stanley Sanford (Guest) John Rand (Guest) James T. Kelley ( Butler) Leota Bryan (Young Girl) Loyal Underwood (Small Guest) Eva Thatcher (Cook) Frank J. Coleman (Policeman /Guest in Pierrot costume) ()
Mezi Chaplinovými filmy je tento jeden z těch lepších. Mě zaujaly ale jiné věci. Nepříklad poprvé jsem viděl, a netvrdím, že v tento film byl v tomto ohledu první, jak byly jednotlivé scény doprovázeny doprovodnými zvuky - srkání polévky apod. Zatím jsem slyšel v podkresu jen hudbu. Také orientální hudba s příchodem dámy v orientálních šatech je docela zajímavá. ()
Charlie nejdříve osvědčí své krejčířské schopnosti (s Bilakem by si mohl podat krejčířský metr - viz. jeho míry ucha), načež se vetře do společnosti, do níž rozhodně nepatří - mezi aristokraty, u nichž je jediným násilím, jehož jsou schopni, vychrstnutí sklénky vína do obličeje. Vedle geniálních groteskních scének - Charlie pojídá meloun, tančí anebo likviduje sluhu kuřetem či čím - má film i zajímavý příběh - něco jako v grotesce Chaplin uprchlým trestancem, kde jde též o adaptaci jedné nuly v poněkud vyšším prostředí. ()
Podle mě je to jedno z toho slabšího od Charlie Chaplina. Předvádí sice některé hezké kousky a snad v každém jeho filmu se najde zajímavý nápad, ale, především v první polovině, jsem nenašel celkem nic k zasmání. Snad jen pousmání. Až po konci večeře to bylo trochu lepší (ač meloun ušel), ale stejně průměr, i vzhledem k mnoha daleko lepším filmům s roztomilými kopanci. ()
To slabší z druhého období.¬ Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Reklama