Vražedná terapie

Pokud to měl být horor, tak to mělo málo hororových prvků. Ovšem samotná atmosféra psychiatrické léčebny byla místy až mrazivá. Rozhodně jsem se nenudil, ale celý film byl takový zvláštní. Mám rozporuplné pocity, takže musím s odstupem času na to mrknout znovu a pokusit se správně pochopit to, co film chtěl divákovi říci. Prozatím dávám silné 3 a půl hvězdičky. 69% (01.08.2012)

Trochu težkopádně stravitelný film, který rozhodně není horrorem, jako spíš pomalu se rozplétajícím psychologickým thrillerem. Opuštěné rozhlehlé sídlo, zatuchlina jeho místností a temná zákoutí se nakonec na tváři filmu ani výrazně nepodílí. Děj si tak libuje ve vykreslování charakterů a stupňování napětí mezi jednotlivými postavami, které se ale projevuje mírným dojmem jednotvárného děje bez výraznějších, natož třeba děsivých momentů. A to nevyžehlí ani závěrečná pointa. (25.06.2011)

Je v hororu důležitá atmosféra, forma, herecké výkony, počet hektolitrů krve, způsoby zabití nebo jen tepající hudba? Session 9 dokazuje, že i s průměrným obsazením lze s dobrým nápadem vytvořit horor, který se neztratí a jenž těží ze svého levného vzhledu. Forma přesahuje obsah, přesto jsou zde místa, které vás dostanou a zmrazí. (29.03.2008)

Někdy úplně ze začátku filmu mě zarazila jedna scéna, kdy jsem si říkala "no snad na mě s tímhle nevybafnou jako s velkou nečekanou závěrečnou pointou", ale pak se začalo Session 9, o kterém jsem si vůbec nic nečetla a to ani obsah tadyhle na csfd, vyvíjet úplně jiným směrem a začalo to mít velmi těžkou atmosféru v opuštěném blázinci, který má parta hlavních hrdinů filmu během jednoho týdne zrenovovat, jenže to by to nebyl horor, kdyby to nebyl nějaký zvláštní opuštěný blázinec, takže atmosféra houstne a houstne i ve chvílích, kdy se vlastně vůbec nic neděje, protože hlavní postavy se spolu tak akorát hodně baví a semtam divák vidí něco divného. To taky někde kolem půlky filmu začalo trochu nudit, protože to vypadalo, jak kdyby tím žvaněním potřebovali nahnat stopáž, vzhledem k tomu, že se tím nic nikam neposouvalo a ani to nebyly žádné zajímavé řeči. V poslední třetině to ale začalo mít skoro až silenthillovskou atmosféru a některé chodby toho blázince, spolu s takovým kovovým duněním jako "hudbou" byly úplně jak za starých časů Harryho Masona, dokonce se tam válelo i kolečkové křeslo. S tou pointou to nakonec taky docela překvapilo a to zvlášť proto, že autoři diváka dost mystifikovali, aby nemohl tipovat jak to teda bude :). Každopádně ale postavy byly zahrané dost slušně na to co měly zahrát a celý film i přes očividné nízkorozpočťáctví byl nakonec napínavý úplně moc a závěrečné interview to ještě umocnilo, takže velké překvapení ve velkém blázinci :). (29.01.2011)

Dát 45minut (tedy skoro polovinu celkové stopáže filmu) na rozjezd, než se začne něco dít, se mi zdá celkem přehnané. Ale z nepochopitelných důvodů to celkem rychle utíkalo. Až poslední půl hodina by se dala označit za "hororovou" - v uvozovkách to mám schválně, protože s hororem toho film moc společného nemá. Prostředí a prostory psychiatrické léčebny vybrány ideálně. Atmosféra ucházející, stejně jako děj a příběh. Avšak u scén jsem se nebál, tudíž tomu víc jak 3* nedám. (21.01.2014)