Reklama

Reklama

Pevnosť Boyard

(relácia)
  • Česko Klíče od pevnosti Boyard (viac)
Súťažný / Dobrodružný / Komédia / Rodinný
Francúzsko, 1990, 370x57-136 min

Scenár:

Claire Barré

Hudba:

Paul Koulak

Účinkujú:

Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)

(viac)

Recenzie (409)

paascha 

všetky recenzie používateľa

Je zcela zřejmé, že vysoké hodnocení je zapříčiněno nízkým věkem hodnotitelů v době vysílání, a tudíž sníženou objektivitou při hodnocení zapomenutého nesmyslu. Podobný jev platí u všech věkových skupin, v té mé jsou to bolševické sračky ze 70. let. Nemůžu třeba zapomenout na tehdejší perlu mezi soutěžemi Deset stupňů ke zlaté!!! ()

Zagros 

všetky recenzie používateľa

Jedna z nemnoha skvělých televizních soutěží, která se vzhledem ke svému úspěchu dočkala mnoha zbytečných pokusů o zkopírování, či vytváření národních mutací. Těm jsem se raději obloukem vyhnul. Co na ní bylo tak skvělé? Unikátní prostředí pevnosti Boyard uprostřed moře. Výtečný koncept soutěže boje o klíče, indicie a poklad. Napínavé jednotlivé soutěže. Zapamatovatelné postavy v podobě průvodců hrou – Pačes, Paklíč, otec Fura. Zkrátka to byla zdařile namixovaná zábava, u které jsem vždy v napětí a rád trávil nějaký ten čas. ()

Reklama

eye candy 

všetky recenzie používateľa

vydařený návrat na pevnost kde jsem byl naposledy s Dobrodruhy a která je dnes jistě nádherným místem i když prázdniny bych na ni trávil nerad. Otec Fura, vě věži sedával snad již od dob Napoleona a jeho moudra a ulítlé otázky šly vždycky úplně mimo mě (ano v té době jsem byl na lysohlávky ještě moc mladý:) Zápasy v blátě byly naprosto dokonalý a vždy patřily spíše mezi ty úkoly které bych ochotně absolvoval, narozdíl od návštěvy místností se sklípkany a tarantulemi, kam by mě nedostalo ani mušketýrské povzbuzování týmových kolegů. Řekl bych, že narozdíl od jiných televizních šou začátku devadesátých let, by pevnost s klidem obstála i dnes ()

Arach.No 

všetky recenzie používateľa

Na tomhle jsem vyrustal! Az do ted jsem si na tuto vynikaji soutez uz par let ani nevzpomenul, ale kdyz jsem ji tu nahodou zahledl tak se mi okamzite vybavily vzpominky na to, jak jsem vzdycky sedel prilepeny pred obrazovkou a hltal kazdy dalsi ukol, ktery meli soutezici splnit. Tohle je jedna z mala, opravdu mala televiznich reality show-soutezi, ktere by i dnes opravdu staly za zopakovani. Doufam, ze se nektere z nasich televizi konecne rozhoupe a po dlouhych letech zase pusti tento vyjimecny pocin mezi lidi. Myslim ze i dnes ma co nabidnout, a ze by si urcite nasel spoustu divaku. ()

pfa 

všetky recenzie používateľa

Výborná akční a dobrodružná, dnes by se patrně říkalo "reality" soutěž. Družstvo se prbíjí nástrahami pevnosti silou i chytrostí a k vysněnému dešti zlaťáků jim pomáhají indicie za úspěšné úkoly. Zatím ničím nedostiženo. Trochu se mi po Paklíčovi a Otci Furatovi stýská... (PS: Údajně má práva nyní v držení TV Nova, ale to by se nováci museli přestat dívat na ty h-v-a, jinak se nějakých těch dílů asi nedočkáme.) [1O/1O] ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (34)

  • Otec Fura, v češtině nazývaný někdy také jako Furat, měl několik představitelů. V roce 1990 jej ztvárnil Michel Scourneau, v letech 1991 až 2001 Yann Le Gac a od roku 2002 Didier Hervé. (John Dunbar)
  • V roce 2010 došlo v celé soutěži k radikálním změnám. Krom toho, že se tvořilo více soutěžních družstev, které bojují mezi sebou, poprvé také v nejrůznějších celách soutěžící bojovali o klíč, kde do té doby mohli bojovat jen o indicii a naopak. (CANNIBAL)
  • Pred prvým vysielaním museli do pevnosti zaviesť elektrinu a pre televízne štáby s množstvom techniky inštalovali niečo ako ropnú plošinu. Správny celok, pod ktorý pevnosť spadá, každý rok investuje na opravy a údržbu niekoľko stoviek tisíc eur. V porovnaní s miliónovými ziskami, ktoré vytvárajú hlavne turisti, im to rozhodne nevadí. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama