Hříšní andělé

James Cagney zase předvádí jedno ze svých naprosto unikátních představení, která jen ukazují, jak skvělý herec to byl. Tyhle role, v nichž je možné vidět dobro, stejně jako naprosté zlo, jsou prostě pro něj jak dělané. Jeho postava pak snadno zastiňuje ostatní, ale nikoli příběh jako takový. Ten funguje dobře, i když v sobě má celkem jasné poselství. (21.08.2014)

Veľké sklamanie. Nie iba preto, že Jamese Cagneyho neznášam a Humpreymu Bogartovi nenapísali lepšiu úlohu. Celý film bol politicky korektnou moralitkou, čo z neho spravilo nudnú záležitosť plnú klišé a jednoduchých príkladov toho, čo je dobré a správne a čo nie. Ďakujem, takto by film-noir nemal vyzerať. (22.06.2023)

Tvorba gangsterských filmů v druhé polovině 30 let bohužel podlehla tlaku ze strany vládních institucí a křesťanských organizací. To mělo celkem neblahé následky, protože filmy se začaly točit velice černobílým, jednoznačným způsobem. Kriminálníky filmová tvorba představovala pouze jako odsouzeníhodné postavy, které v životě čeká buď smrt nebo dlouholetý pobyt za mřížemi. Oproti tomu vznikla řada snímků, které až nekriticky glorifikovaly práci policistů v boji proti gangsterské spodině (např. film G - men). Existovalo také plno nařízení, které režiséři a scénáristé museli plnit. Ve filmech např. nesměly být uváděny scény, v kterých muži zákona přímo umírají násilnou smrtí. Toto období se výrazně podepsalo i na kvalitě filmu Hříšní andělé. Je známo, že plno kontroverzních scén, které mohly pobouřit kritiky, bylo ve scénáři pozměněno. Výsledkem zásahů je nudný film. Proč nudný? No prostě rychle pochopíte o co hlavní postavě (knězi Connollymu) a potažmo celému snímku jde: ukázat, že zločin je špatný a nevyplácí se. Nic víc, nic míň. A dělá to tak přehnaně moralizujícím a průhledným způsobem, až je to směšné. Křesťanskému publiku, které se k hollywoodské produkci stavělo čím dál kritičtěji, je v něm jako laskavé pohlazení darována dokonalá duchovní postava. Kněz Connolly si totiž prošel stejným zločinným dětstvím jako Cagneyho postava, ovšem narozdíl od ní nastoupil cestu pokání a stal se z něho sluha Boží. V průběhu filmu se Connolly promění z pasivního nesmělého diváka zločinné činnosti ve svém okolí na udatného bojovníka proti gangsterům a korupci. Nehledí na možné následky. Je neúplatný. Je prostě dokonalost sama, pravý hrdina. Věřící si museli nadšením drtit růžence... Příběh na konci vygraduje extrémně moralizující (až patetickou) scénou z vězení, která je sice geniálně natočena, ale v mých očích definitivně film pořbila. Angels with Dirty Faces je ta nepřeceňovanější a nejnaivnější gangsterka, kterou jsem kdy viděl. Představuje skutečně "vrcholné" dílo společensky výchovných filmů druhé poloviny 30 let. Zlatý Veřejný nepřitel nebo Malý césar... (15.07.2005)

Glorifikácia gangstrov je v tomto filme dovedená takmer na vrchol. ´´Hrdina´´ snímku kradne, vraždí, podvádza, ale nikdy nie zákerne a nespravodlivo. Na to je tu iná čiernota ( Humphrey Bogart ). Čo asi najviac zaujme na tomto ako tak nadpriemernom snímku, sú hlavne herecké výkony, podávajú sa však vo filme, ktorý pracuje s klišé. (13.01.2015)

Dost nudna gangsterka z 30. rokov. Kulisy su len poriemerne, stretavka s chlapciskami ma nebavila a nudila. Jo a prilis sa od druhej polky moralizovalo - ako aj ja kazem boj dobra so zlom, ale na prazdne moralizovanie o nicom som alergicky. Bogarta som mal na haku, Cagney /Ragtime 1981, White Heat 1949/ cosi zahral, ale nepresvedcil ma, to iste plati aj pre Ann Sheridan /Poklad na Sierra Madre, I was a male war bride/. 52 % (17.05.2016)