Hříšní andělé

Veľké sklamanie. Nie iba preto, že Jamese Cagneyho neznášam a Humpreymu Bogartovi nenapísali lepšiu úlohu. Celý film bol politicky korektnou moralitkou, čo z neho spravilo nudnú záležitosť plnú klišé a jednoduchých príkladov toho, čo je dobré a správne a čo nie. Ďakujem, takto by film-noir nemal vyzerať. (22.06.2023)

Jestliže na konci minulého století byli na světě dva herci, kterým mafiánství koukalo z očí (Robert De Niro a Al Pacino), pak ve 30. a 40. letech to byl jednoznačně James Cagney. Jeho výraz nenechal nikoho na pochybách, že opravdu není romantický hrdina. Film Hříšní andělé se zajímavě rozehrál, bohužel však ve druhé půli nemile zasáhla ruka cenzora, takže se film vyvíjí zcela proti tomu, co bychom očekávali. Je to promarněná šance, protože zde byl obrovský potenciál. I tak se jedná o gangsterku, kterou je třeba vidět. (21.05.2009)

Výborná gangsterka s tradične fenomenálnym Cagneym v na telo ušitej role charizmatického grázla, ktorý je idolom decák na ulici. Na to sú veľmi dobre navrstvené ďalšie dejové línie, z ktorých je najzaujímavejšia tá s kňazom, Cagneyho najlepším kamarátom z detstva. Zaujímavý je aj detský predstaviteľ Cagneyho, ktorý akoby mu z oka vypadol. (24.04.2020)

Neobvyklá gangsterka zaměřená hlavně na příběh a scénář s perfektně zahranými postavami. James Cagney jako irský gangster skvělý jako vždy, Pat O`Brien jako kněz s kriminální minulostí dobrý a Bogart skvěle zahrál mazaného právníka. Režisér Michael Curtiz (Casablanca) odvedl výbornou práci, kamera a střih celkový dojem jen zlepšují. Dobře vystižená atmosféra irského gangu v Americe třicátých let. Závěrečná přestřelka v El Toro dobrá, a závěr ve vězení je perfektní. Komentář napsán 19.11. v 17:06 (2008) (27.02.2008)

Tvorba gangsterských filmů v druhé polovině 30 let bohužel podlehla tlaku ze strany vládních institucí a křesťanských organizací. To mělo celkem neblahé následky, protože filmy se začaly točit velice černobílým, jednoznačným způsobem. Kriminálníky filmová tvorba představovala pouze jako odsouzeníhodné postavy, které v životě čeká buď smrt nebo dlouholetý pobyt za mřížemi. Oproti tomu vznikla řada snímků, které až nekriticky glorifikovaly práci policistů v boji proti gangsterské spodině (např. film G - men). Existovalo také plno nařízení, které režiséři a scénáristé museli plnit. Ve filmech např. nesměly být uváděny scény, v kterých muži zákona přímo umírají násilnou smrtí. Toto období se výrazně podepsalo i na kvalitě filmu Hříšní andělé. Je známo, že plno kontroverzních scén, které mohly pobouřit kritiky, bylo ve scénáři pozměněno. Výsledkem zásahů je nudný film. Proč nudný? No prostě rychle pochopíte o co hlavní postavě (knězi Connollymu) a potažmo celému snímku jde: ukázat, že zločin je špatný a nevyplácí se. Nic víc, nic míň. A dělá to tak přehnaně moralizujícím a průhledným způsobem, až je to směšné. Křesťanskému publiku, které se k hollywoodské produkci stavělo čím dál kritičtěji, je v něm jako laskavé pohlazení darována dokonalá duchovní postava. Kněz Connolly si totiž prošel stejným zločinným dětstvím jako Cagneyho postava, ovšem narozdíl od ní nastoupil cestu pokání a stal se z něho sluha Boží. V průběhu filmu se Connolly promění z pasivního nesmělého diváka zločinné činnosti ve svém okolí na udatného bojovníka proti gangsterům a korupci. Nehledí na možné následky. Je neúplatný. Je prostě dokonalost sama, pravý hrdina. Věřící si museli nadšením drtit růžence... Příběh na konci vygraduje extrémně moralizující (až patetickou) scénou z vězení, která je sice geniálně natočena, ale v mých očích definitivně film pořbila. Angels with Dirty Faces je ta nepřeceňovanější a nejnaivnější gangsterka, kterou jsem kdy viděl. Představuje skutečně "vrcholné" dílo společensky výchovných filmů druhé poloviny 30 let. Zlatý Veřejný nepřitel nebo Malý césar... (15.07.2005)