Le Dernier Trappeur
Der letzte Trapper
The Last Trapper
Obsahy(1)
Francouzský dokumentarista Nicolas Vanier putuje po těch nejmrazivějších krajinách jako jsou Sibiř, Laponsko, Aljaška a samozřejmě Kanada, kde podnikl skutečnou bílou Odyseu - 8 600 km přes Aljašku. Na této cestě se setkal s mužem, který ho inspiroval k natočení filmu Poslední traper. Padesátiletý Norman Winther žije se svou indiánskou ženou Nebraskou uprostřed kanadské divočiny. Zdá se, že je poslední, nebo jeden z posledních skutečných traperů. Má své psí spřežení, kterým loví i jezdí pro zásoby. Svůj dům si postavil vlastníma rukama a doufá, že se nebude muset přesunovut dál na sever, aby unikl hlučné civilizaci. Žije v rovnováze jak s přírodou tak sám se sebou. Má svou vlastní filozofii, své zásady. Ve filmu, který je na pomezí dokumentu a hraného filmu, představuje sám se, stejně jako jeho žena i přátelé, s nimiž se setkává jen zřídka. Traper není jen obyčejný lovec, je to (jak praví naučný slovník) potulný lovec lovící kožešinovou zvěř. Takový je Norman Winther. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (121)
Moc hezký film, kterému trošku škodí formát, který je divnou mutací dokumentu a hraného filmu, přičemž dokumentární část je shazována dějovou linkou a vykonstruovanýma situacema, a hraná část trpí neherectvím všech zůčastněných(ty moudra pak prostě dost šustí papírem). Vizuálně jsou to orgie hraničící s kýčem, Norman je sympaťák a občas vykoukne i nějáká ta méně přitažlivá součást trapperského života..... prostě fajn film. Ale Hezogovi Happy People to prostě nejsou(a není to jen tím, že Aljaška není Sibiř). ()
Hraný dokument. Na půldruhé hodiny se ocitnete v panenské přírodě severozápadní Kanady a necháte si od lovce vyprávět, jak to tam vypadá a chodí. Není to znehodnoceno žádnou mysliveckou latinou, bežné nepohodlí života v divočině je ponecháno diskrétně v pozadí a sentimentality je jen špetka. Velmi příjemný, poklidný, osvěžující zážitek. ()
Příroda super, natočený super, celý je to docela fajn. Akurát Norman je totální magor, co se honí odnikud nikam kvůli pár kůžím, místo aby dřel ve srubu z kůže svoji nadrženou eskymačku. Kretén trápí psy, přejíždí je autem, topí je , nechá mrznout, trápí hladem, a místo aby ho zavřeli za trápení zvířat atd, tak o něm natočili film. Hezkej, ale celkově takovej..debilní. ()
Romantický film (rozumej romantiku medzi človekom a prírodou) kdesi v končinách Aljašky, ktorý rozpráva komorný príbeh, vlastne ani nie príbeh, skôr každodenný život trapera - lovca so saňami ťahaných psami. Život to nie je z nášho pohľadu jednoduchý a pohodlný, práve naopak, napriek tomu však neskutočne krásny a cieľavedomý, prinášajúci pokoru voči prírode. Spracovanie, musím sa priznať, mi pripadalo až príliš dokumentaristicky. Nevravím, pre niekoho to určite má svoje čaro, ja by som však radšej čakal filmovejší záber. Mám rád oba typy filmov, dokopy podľa mňa ale veľmi nejdú. Filmová hudba bola ale krásna. Hodnotenie: 70% ()
Filmový dokument alebo dokumentárny film??? Vanier opäť vytvoril film, ktorému dominujú nádherné zábery prírody. A v porovnaní s jeho filmom Loup v Traperovy stojí na príbehu len veľmi malinkatá časť filmu. Skôr je to také zobrazenie života Normana Winthera. Ako lovec kožušín žije so svojou ženou v zrube, bez elektriky, internetu, namiesto auta má snežné sane a asi 7 krásnych psov. Jeho život však je tvrdý a ťažký. V zime klesá teplota pod 40 stupňov, všade plno medveďov, vlkov a strmých zrázov. Nie je to taká romantika ako to na prvý pohľad vyzerá. Osobne nesúhlasím s niektorými názormi užívateľov tu na CSFD, že príroda a otázka jej ochrany je zbytočne preberaná. Ak to považujú za zbytočné sú hlúpy. Ničíme a príroda nám to 100 násobne vráti. Treba sa zastaviť a myslieť na budúcnosť a nie na zisky... ()
Galéria (21)
Fotka © Hollywood Classic Entertainment [CZ]
Zaujímavosti (2)
- Všetky psy, ktoré chová Norman Winther, sú plemena sibírsky husky. (Laslo)
- Ve filmu dvakrát zazní píseň Leonarda Cohena „By the Rivers Dark“. (Please)
Reklama