Poslední traper

Hraný dokument. Na půldruhé hodiny se ocitnete v panenské přírodě severozápadní Kanady a necháte si od lovce vyprávět, jak to tam vypadá a chodí. Není to znehodnoceno žádnou mysliveckou latinou, bežné nepohodlí života v divočině je ponecháno diskrétně v pozadí a sentimentality je jen špetka. Velmi příjemný, poklidný, osvěžující zážitek. (26.08.2010)

Existovala doba, kdy lidé neměli čas na záležitosti, jako jsou sociální sítě, sledování televize, čtení knih, vysedávání s přáteli večer v baru apod., celý jejich den totiž vyplňovalo obstarávání dostatečného množství potravy a zajišťování střechy nad hlavou, zkrátka jedinou starostí pro ně bylo přežít a po večerech pak možná v únavě těsně před usnutím trocha toho duchovna v podobě rozjímání či zamyšlení. Uprostřed aljašské divočiny takto žije Norman Winther, na zhotovení svého srubu nepotřeboval hypotéku, ke svému každodennímu programu nevyužívá příliš výdobytků moderní civilizace a společnost mu dělá pouze jeho indiánská manželka Nebrasca a smečka psů. Nádherný film o dokonalém soužití člověka s přírodou, navíc používající prvky dokumentu, kdy všichni protagonisté jsou autentickými postavami a tak ani občasný ekologický aktivismus vyřknutý z jejich úst nezní lacině. Když k tomu všemu připočtu pěkné přírodní scenérie a možnost nahlédnout do výcviku a fungování psího spřežení, nemohu ohodnotit jinak, než jako stoprocentní filmový zážitek. (22.05.2012)

"Když hledáš zlato nebo kladeš pasti, není tak důležitý něco najít. Hlavní je to hledání." Nečekejte žádný katastrofický drama, v němž hlavní hrdina bojuje ve vypjaté situaci o holý život proti vrtochům přírody. Jasně, i tohle v The Last Trapper uvidíte. Není to ale to primární, jde pouze o součást každodenního života v divočině. Navíc hlavní hrdina, Norman Winther, který zde hraje sám sebe, nemusí s přírodou bojovat; on s ní žije. Takovéhle filmy se moc netočí, proto doporučuji využít této jedinečné příležitosti. Naprosto čistá, nenásilná a přirozená podívaná. PS: Doporučuji i fanouškům Beara Gryllse, ale spíš bych tipoval, že se to bude líbit těm, kteří mají raději Raye Mearse či Lese Strouda. (28.11.2011)

Dokument ve stylu Roberta Flahertyho ( viz. http://www.csfd.cz/film/81655-nanook-of-the-north ), u ktereho budou mnozi ryzi reality chtivi divaci jiste na pochybach, zda ho za dokumentarni film jeste vubec povazovat. Reziser svou metodu flahertyovskeho stylu nataceni mimochodem priznava uz tim, ze se pes hlavni postavy jmenuje Nanuk. (16.04.2009)

Jak mě mohl takový skvost minout? Něco mezi dokumentem a filmem, ale z každého si bere to nejlepší. Z filmu uvěřitelnost a napínavost, z dokumentu naopak to, že to není fádní popis. Prostě stále jste v napětí a čekáte, co kde rupne a ono ne, ono to funguje tak...jako normální život. Skvělá forma a skvělé zpracování. (07.01.2022)