Réžia:
Olivier MarchalKamera:
Denis RoudenHrajú:
Daniel Auteuil, Gérard Depardieu, André Dussollier, Roschdy Zem, Valeria Golino, Daniel Duval, Francis Renaud, Catherine Marchal, Guy Lecluyse (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Léo a Denis pracujú pre dva odlišné útvary a odlišný je aj ich postoj k práci. Denis sa usiluje predovšetkým získať moc a postavenie, kým Léo je staromódny policajt, ktorý občas neváha prekročiť hranice zákona v záujme spravodlivosti. Keď sa ich cesty osudovo pretnú pri vyšetrovaní série ozbrojených prepadnutí, začína sa vojna policajtov (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (342)
36 Quai des Orfèvres je veľmi silný emočný zážitok. Tak ako i v MR 73, i tu sa stretávajú Daniel Auteuil a Catherine Marchal vo veľmi podobných roliach. Neznamená to však, že treba vyvodzovať záver akejkoľvek podobnosti dejov a tým pádom rýchlo odsúdiť film na istý zánik. Nie, naopak. Film udržuje diváka v konštantnom napätí a je zjavne vidieť, že Auteilovi tieto úlohy drsných policajtov sedia. Ja som si to vychutnal do poslednej minúty. ()
Poněkud zavádějící je český distribuční název, který by tento filmový skvost mohl spojovat s průměrnou kriminálkou z konce sedmdesátých let. Tato válka policajtů je nadupána charismatem ústřední trojice herců, což samo o sobě by stačilo na skvělý zážitek. Jejich výkony jsou tradičně pozoruhodné, k tomu se přidává výborný scénář i režie. A na světě je snímek jak ze staré dobré francouzské školy (a ona je to přitom škola nová). ()
Jakákoliv moc, zřejmě budí v člověku pocit, že může zasahovat do všeho, a když je ve hře navíc možnost, jak získat ještě vyšší moc, tak nejjistější způsob k jejímu uchopení je, nemít žádné ohledy. Ovšem pokud se z boje o získání lepšího postavení stane pouze boj o udržení stávajících pozic, tak to už padají i poslední zábrany. Drsné, smutné, depresivní. Tak a jak si poradím s tou beznadějí, která na mě se závěrečnými titulky padla, tak to teda vážně nevím. ()
Od filmu jsem nic moc necekal, takovyhle druh filmu moc nemusim, pokud je teda nereziruje Scorsese, ale byl jsme mile prekvapen. I kdyz film ma uz nekolikrat videnej pribeh, presto mi prisel originalni. Hlavne svou syrovou atmosferou a realisticnosti. Navic si Marchal pohral fakt uplne ze vsim, treba vyzbroj zlocincu i poldu je paradni prehlidka ruznejch druhu zbrani. Nejvic jsem se asi tesil na zaporaka Depardieu, kterej je fakt dokonalej, ale ma dost malo prostoru. Daleko vic tu je pozornost zamerena na Daniela Auteuila, kteryho moc neznam, ale misty byl jeste lepsi nez Depardieu. Navic film neni rozdelenej na hodny a zly, takze i oba hlavni hrdinove delaj pekny spatnosti a clovek pak nevi, komu ma vlasne fandit. Film mi trosku stylem pripomnel filmy Michaela Manna, ale u Valky policajtu jsem se narozdil od Mannovo filmu dobre bavil. ()
BRI kontra BRE. 7 loupeží, 2 miliony eur. Vrinks a Klein. Vyhraje ten, kdo je dostane. Stará francouzká herecká škola, klasický policejní problémy (prolínající se podsvětí s policajtama), jen plavou ještě ve větší špínavý stoce než jindy. A velmi dobrý akční háv. Ve druhý části filmu se na vás valí psychickej teror, kterýmu je vystaven Leo. A vy si nepřejete nic jinýho, než aby Denis dostal to, co mu patří. Jen když se to stane, máte pocit, že mohl trpět víc. Dobrej francouzkej film se vším všudy. ()
Galéria (28)
Fotka © Gaumont Columbia TriStar Films
Zaujímavosti (14)
- Dospělou dceru Léa Vrinkse (Daniel Auteuil) si zahrála jeho skutečná dcera Aurore Auteuil. (claudel)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Paríži a Liancourt. (dyfur)
- Na pohřbu policisty zní „Pohřební pochod“ ze sonáty Frédérica Chopina č. 2 op. 35. Třetí věta Klavírní sonáty č. 2 je Chopinův slavný pohřební pochod, který byl zkomponován nejméně dva roky před zbytkem díla a sám o sobě zůstal jednou z Chopinových nejvýznamnějších populárních skladeb. Klavírní sonáta č. 2 nese narážky a reminiscence na hudbu Johanna Sebastiana Bacha a Ludwiga van Beethovena. (sator)
Reklama