Dieťa z Marsu

Asi som čakal veľa. Myšlienka síce zaujímavá, a film je technicky spracovaný dobre, ale vo svojej podstate je príbeh naivný, nedotiahnutý a nezmyselný. Najviac mi vadil kontrast medzi tým, čo povedali o Denisovi lekári a tým ako bol vo film enaozaj vykreslený - podľa lekárskych diagnóz malo ísť o nezvládnuteľné dieťa, zneužívané a fackované okolím, no to absolútne nekorešponodvalo s tým, čo nam uakozvali v ďalšej stoáži. Film nám tu servíruje kľudného, citlivého a v podstate milujúceho anjela aj keď trochu akoby z "marsu". Je to skor 3,5*, ale film nevzdbuil také pocity, aké by mal ... takže zaokrúhlujem dolu. (15.02.2008)

Na první dojem to vypadalo hodně dobře. A bylo to ještě lepší než jsem čekala. Vážně něco. Neobvyklý a zajímavý příběh o klukovi, který je uzavřený sám do sebe a tvrdí o sobě, že je z Marsu. Takové příběhy mě hodně přitahují. Hned v prvních minutách mě z filmu mrazilo a to už byl jasný impuls, že to bude něco pro mě a taky bylo. Dávám 95%. (18.10.2013)

Tohle je přesně ten typ filmu, který můžu. Chování malého chlapce může být pro "normálního" člověka nepochopitelné. Já vím, je to extrém, ale proč by si někdo nemohl myslet, že je z jiné planety, v tomhle případě z Marsu? Film jsem viděl už po druhé a stále se mi líbí. Je tu všechno, co od dobrého filmu očekáváte. Ale můžou se určitě najít i tací, kterým se to líbit nemusí. (01.11.2011)

Taková odlehčená, dětská verze na Svět podle Prota. John Cusack je, jako táta malého podivína, který tvrdí, že pochází z Marsu, excelentní. A já si říkám, jak mu to v rolích osamělých, zodpovědných, snaživých či pracovně zaneprázdněných chlapíků sluší. Nenápadný film s lehce mysteriózní atmosférou, zajímavým námětem a silným, osobitým "vesmírným" kouzlem. Takové přání jsem měla zatím jen u Al Pacina v komedii Autor! Autor!, kde dával svým dětem pusy na dobrou noc. A v případě Dítěte z Marsu jsem ho pocítila opět, když je dával John svému adoptivnímu synkovi. To přání zní tak, že bych taky ráda dostala od Johna Cusacka pusu na dobrou noc:) Jak dětinské, že?:) (24.07.2011)

Takový prapodivný koktejl: za základ použijeme závažné téma, přilejeme (ne)přiměřenou dávku amerického nevkusu, doplníme dvěma třemi špetkami líbivého sentimentu, okořeníme hrou na Marťana, to všechno smícháme se sympatickým projevem hlavního hrdiny a dojímavým vzhledem dětského herce... a máme tu koktejl opravdu nevídané chuti! - - - Napoprvé mne tenhle film docela zaujal, ale když jsem ho (nedobrovolně) musela shlédnout podruhé, už jsem to nevydýchala tak snadno! (07.01.2014)