Dieťa z Marsu

Konfrontace kluka, který má svůj svět a realitou kolem je nekonečně chytlavá - bohužel příliš často zpracovávaná, čili autoři se neubrání spoustě opakování (nechci říkat klišé). Ani tento film se neubránil klasickému schématu, ale spousta krásných myšlenek vyvěrajících z Cusackových rad do života malému marťánkovi dějovou linii vyváží. (20.01.2010)

Je dobré být jako všichni ostatní? Žije ve vlastním světě, s vlastními pravidly pro přežití a s nulovou všímavostí vůči světu okolnímu. Chová se nevypočitatelně, pomoc tvrdohlavě odmítá, do kolektivu zapadnout nehodlá. Měli bychom splynout s davem? Z davu vyčnívat? Na davy kašlat? Tak dobrý film z toho mohl být… Seriózní dramatické momenty se vyloženě bijí s imbecilitou humorných vsuvek (jaksi se nedokážu přenést nad scény, kde není kečup používán k jídlu) a s nezvládnutým dávkováním patosu, jehož množství je během banalizujícího závěru takřka smrtící. John Cusack vynakládá i při trvale neuspokojivé kvalitě svých rolí nadměrné úsilí a společně s (mi film od filmu sympatičtější) Amandou Peet dodává jinak ošuntělému filmu trochu toho hollywoodského šmrncu. Dítě z Marsu by mohlo být silným dramatem, anebo správně divnou komedií, ke své vlastní škodě chce být obojím zároveň, přesto nepochybuji, že si najde své diváky. Stejně jako si je našel podobně dutý, nudný a prvoplánově dojímající I am Sam. 45% (03.05.2008)

Takový prapodivný koktejl: za základ použijeme závažné téma, přilejeme (ne)přiměřenou dávku amerického nevkusu, doplníme dvěma třemi špetkami líbivého sentimentu, okořeníme hrou na Marťana, to všechno smícháme se sympatickým projevem hlavního hrdiny a dojímavým vzhledem dětského herce... a máme tu koktejl opravdu nevídané chuti! - - - Napoprvé mne tenhle film docela zaujal, ale když jsem ho (nedobrovolně) musela shlédnout podruhé, už jsem to nevydýchala tak snadno! (07.01.2014)

Taková odlehčená, dětská verze na Svět podle Prota. John Cusack je, jako táta malého podivína, který tvrdí, že pochází z Marsu, excelentní. A já si říkám, jak mu to v rolích osamělých, zodpovědných, snaživých či pracovně zaneprázdněných chlapíků sluší. Nenápadný film s lehce mysteriózní atmosférou, zajímavým námětem a silným, osobitým "vesmírným" kouzlem. Takové přání jsem měla zatím jen u Al Pacina v komedii Autor! Autor!, kde dával svým dětem pusy na dobrou noc. A v případě Dítěte z Marsu jsem ho pocítila opět, když je dával John svému adoptivnímu synkovi. To přání zní tak, že bych taky ráda dostala od Johna Cusacka pusu na dobrou noc:) Jak dětinské, že?:) (24.07.2011)

Úžasný film, díky kterému jsem si zase připomněl, jak má vypadat dokonalá a ideální dramatická komedie pro příjemně strávený čas. A tohle příjemně strávený čas skutečně byl, protože ten film mi utekl tak rychle, že než jsem se stačil rozkoukat, tak byl konec a já měl slzy na krajíčku a nenuceně jsem se usmíval. Takových filmů kdyby bylo víc, tak je to naprosto ideální. A věřte mi, že teď se nerozplývám jen díky naprosto bravurnímu hereckému výkonu mého nejoblíbenějšího herce Johna Cusacka, ale také díky excelentnímu výkonu talentovaného Bobbyho Colemana a především díky úžasně napsanému příběhu, který byl naprosto výborně převeden do filmové podoby. Tomuhle filmu vůbec nic nechybí a nedělá mi problém označit ho za bezchybný a dokonalý. Je zde zkrátka úžasný mix komedie a dramatu, kdy zatímco jednu chvíli se usmíváte a bavíte, tak v druhou chvíli vám úsměv ztuhne. Je prostě vidět, že mezi Cusackem a Colemanem to funguje přímo až magicky a neměl bych problém uvěřit, že ti dva jsou opravdu jako otec se synem. Takže pro tenhle snímek mám jen samá slova chvály a rozhodně jsem tenhle film neviděl naposledy. Tento film je tedy dalším z celé řady filmů, kterým pomohlo Cusackovo herectví do nadprůměru. Pokud se vám tedy tahle záležitost dostane do ruky, tak se na to rozhodně podívejte. Já nemohu být spokojenější, a proto zcela po právu uděluji maximální hodnocení v podobě pěti hvězdiček. (21.07.2009)