Jeden zůstává, druhý odchází

filmy o osobnej alebo rodinnej kríze mám rád, takže k tomu čo mi vadí: Auteuil sa príliš jednoducho dal dohromady s Gainsbourg, že by Arditi menil Miou-Miou za nejakú černošku tomu neverím :-). Ďalej nemám rád hysterických mužov a koniec bol nejaký zvláštny: príbeh s černoškou nemal dopovedaný koniec na rozdiel od druhého príbehu, kedy (spoiler!) sa opustená manželka pozerá pokojne na svojho (ex?)-manžela ako sa vo vode bozkáva s frajerkou... (09.09.2010)

Filmy protkané lidskostí a problémy lásky mě nikdy moc nebraly... Může za to hlavně to, že jsem ještě mladý a povrchní a nevímco ještě... Pokud není v podobném filmu mnoho vtipu, tak je zázrak, že mé hodnocení stoupne nad 3*. Zde jsem dlouho váhal, v průběhu filmu jsem měl smíšené pocity, ale i když to není žádná ukrutná zábava, je skvěle vidět jak Berri filigránsky točí a herci - no paráda... (01.12.2006)

Tenhle film moc trefně ukazuje, jak trapně můžou (musej) vypadat a hlavně se chovat starý chlapíci, který si najdou mladou milenku. Tim to nechci nijak odsuzovat, na to si netroufám. Ostatně, mladý chlapíci na tom asi nejsou o moc líp (maj to lehčí jen o to, že nemaj děti). Jinak je to vkusnej film (ve francouzským originále by asi byl, pravda, ještě o něco vkusnější), ze kterýho je cítit opravdovost a prožitost životních situací, který se v něm odehrávají, a taky důležitej nadhled, bez kterýho by to nemohla bejt komedie (i když trochu nahořklá), a kterej nám ve chvílích, když podobný věci prožíváme ve skutečnosti, bohužel tolik schází. (01.12.2006)

Je třeba říci, že dějová linie s Danielem Auteuilem byla mnohem lepší než ta s Pierrem Arditim. Auteuil a Charlotte Gainsbourgová filmu kralují a předvádí skvělé a uvěřitelné výkony (jejich příběh hodnotím 5 hvězdičkami), ale ostatní herci, byť zkušení jako Arditi a Bayeová, jejich kvalit zdaleka nedosahují. (06.10.2008)

Snad nejosobnější film režiséra Clauda Berriho, kde se vyrovnával s rozpadem své rodiny. Je sice pravda, že mnohý muž kolem čtyřicítky způsob řešení, který Berri zvolil, bude považovat za rozumný a osvobozující, dát přednost lásce a vášni před stereotypem a povinnostmi je určitě lákavé, nicméně já se s ním tak docela neztotožňuji a navíc scénář nepovažuju za příliš propracovaný. Film je jen jedním z mnoha ve filmografii Clauda Berriho, kde se věnuje krizi současné rodiny a mezilidským vztahům. Určitě nedosahuje na vrchol režisérovy tvorby. Nejcennější na snímku byl pro mě výkon mého oblíbeného herce Daniela Auteuila, který si zahrál otce postiženého syna a nevěrného manžela. Celkový dojem: 60 %. (20.07.2009)