Cesta za vítězstvím

Rasizmus jak vyšitý, ale naruby. Nezdá se mi, že by to měl být ten nejlepší způsob, jak by to černí měli vracet bílým. Takovéto filmy jsou hodně kontroverzní a jen přilejvají další olej do ohně rasizmu. Navíc z těchto filmů mám pocit, že v USA je víc než 80 % obyvatel barevných. Snímek, až na zajímavé momenty z některých utkání, nic moc. A pokud jde o samotný námět, no comment. (25.04.2012)

V momentě, kdy sledujete film o hře, kterou milujete, a v ruce držíte podepsané karty šesti ze sedmi hráčů, kteří se v památném finále NCAA objevili (Orsten Artis, Nevil Shed, David Lattin, Willie Cager, Harry Flournoy, Willie Worsley), dostává film úplně jiný, osobnější náboj. Navíc casting naprosto brilantní. Delší komentář snad někdy později. (14.04.2019)

Na téma Basketbal (což je shodou okolností můj favorizovaný sport) bylo už natočeno několik filmů. Některé zaujaly více, některé méně, no a Cesta za vítězstvím patří někam doprostřed. Koukalo se na to docela příjemně a pro toho, kdo nezná historické výsledky NCAA za posledních 50 let to mohlo být i do samého konce dramatické. :-) Ale jak už tady naznačili jiní, do hlavní role vybraný Josh Lucas byla trefa úplně mimo koš, tenhle režisérův pokus nedolétl ani na obroučku... 70% (09.07.2011)

Naprosto klasicky vystavěné sportovní drama, které nepřináší vůbec žádnou inovaci. Už tolikrát viděný příběh o podceněném sportovním družstvu, které navzdory nespočtu překážek (osobní spory, nepřízeň "mocných", sportvoní neúspěchy) vždy dovede najít cestu ven z těchto zapeklitých situací. Není to vyloženě špatný film, už jen kvůli problematizaci rasismu a vlastně vykreslení nových trendů v basketbalu. Film obsahuje hodně témat. Jenže není prvním a přiznávám, že nemám basketbal v oblibě. Čistě subjektivní zabarvení, ale je tomu tak, na basket se nevydržím koukat ani v televizi a vykreslování "amerického snu pomocí sportovního dramatu mi také nepřijde zrovna jako nejšťastnější řešení... (13.05.2007)

Řekněme že když sem já začínal s basketem tak sem měl situaci trochu jednodušší.. su bílej, takže sice neskáču 4 metry do vzduchu, ale nikdo neměl rasové narážky.. tak jak to bu bylo v omto filmu, kterej je samozřejmě trochu sfanatizovanej, ale na kráse mu to nějak výrazně neubírá.. popisuje nám situaci ze 70tých let kdy černoši poprvé začali pronikat do souteží a veřejnosti se to ale vůbec nelíbilo..naštěstí jako v každém správném americkém filmu dobro zvítězilo a černoši mohli hrát a díky tomu dnes můžeme vidět basketball jaký je.. sice situace je přesně opačná, ale nikdo to už nikomu nezakazuje.. (01.11.2008)