Le Serpent

Po I jako Ikaros jsem sáhl po dalším francouzském politickém thrilleru a plejáda hereckých hvězd v čele  s Brynnerem, Fondou či Noiretem slibovala skvělý filmový zážitek. Ale narazil jsem. V puntičkářské snaze o vysokou míru věrohodnosti Verneuil   příběh doslova vykostil a ponechal jen řeč  strohých složek agentů a jejich případu, mnohojazyčný koncept, velké množství postav, odosobnění atd. Vše podřízeno jedinému záměru, být za každou cenu didakticky přesný. Na soukromé projekci v Langley by se to možná dočkalo i potlesku. Dva hadí zuby bez jedu. (21.12.2021)

Povedena spionazne konspiracni zalezitost - frantici vs amici, Yul Brynner, Henry Fonda, Philippe Noiret, Michel Bouquet... plukovnik KGB se vyda frantikum/amikum s tim, ze jim poskytne info ruskych tajnych sluzeb o agentech ve vladach clenskych zemi NATO, nasledne se rozjizdi velkolepa konspiracni vysirka... hudba by Ennio Morricone je velkym plusem... (22.06.2012)

Kvalitní špionážní snímek s výborným hereckým obsazením ústřední čtyřky (Brynnerovi budiž navíc připsáno k duhu, že nepřehrává ruský přízvuk), který však není tak spletitý, jak by možná mohl být. Inspirace Philbyho aférou (potažmo cambridgeskou čtyřkou/pětkou) je zřejmá, pokud jste o ní kdy slyšeli. Velká část filmu navíc působí jako reklama na to "jak vlastně funguje zpravodajská služba", což ovšem není na škodu, zvláště když je tento přístup tak krásně vypointován ve scéně s Araratem. Výjimečně bych moc nevzýval Morriconeho hudbu, protože spíš než o "komplexní soundtrack" tu jde hlavně o jednu (úžasně "chřestýšovitou") znělku. Je ovšem nadmíru škoda, že celým snímkem neprostupuje taková sychravá atmosféra, jakou má finále na německo-německé (checht) hranici. (10.07.2015)

Klasický špionážní film ze staré školy. Tento je ale skvěle obsazen, v hlavních rolích jedna hvězda vedle druhé. Divák trochu nahlédne i do amerického sídla vedení CIA v Langley, kde pro americkou tajnou službu pracují desítky tisíc zaměstnanců. Tento film ze začátku 70. let ukazuje dnes již primitivní techniku, ale tehdy to byl top. Děj filmu docela ujde, je to vše o studené válce a špionáži ruské proti americké a naopak. (03.06.2020)

Stejně jako Karlos80, i já jsem měl neodbytný pocit, že multijazyčné pojetí ve filmu spíš nadělalo řádný zmatek, než aby mu dávalo zdání autenticity. A angličtina obvykle zaznívá s bezpočtem evropských přízvuků, což v kombinaci se zamotanějším dějem a brzkým odsunem Brynnerovy postavy z centra dění zapříčinilo, že jsem se v té síti nakonec vcelku dobrovolně ztrácel. Když ponechám stranou Brynnera, který hraje už jen sundáním klobouku, tak se mi už líbil pouze Noiret. Celé to ve mně vzbudilo dojem, že se tímto filmem Verneuil pokoušel proniknout do Ameriky, ale díky jeho serióznějšímu přístupu k tématu jeho dílo možná zestárlo hůře než ty americké. Jeho rukopis jsem navíc ve větší míře zaznamenal až v posledních minutách. Rozhodně to není špatný film, ale z režisérovy filmografie mi zatím sedl zdaleka nejméně. (22.05.2012)