Réžia:
Damien O'DonnellScenár:
Jeffrey CaineKamera:
Peter RobertsonHudba:
David JulyanHrajú:
James McAvoy, Steven Robertson, Romola Garai, Brenda Fricker, Gerard McSorley, Pat Shortt, Stanley Townsend, Tom Hickey, Frank McCusker, Michèle Forbes (viac)Obsahy(1)
Uvnitř tančím je příběhem 24 letého Michaela s mozkovým ochrnutím, který dlouhodobě žije v domově pro invalidy "Carrigmore" vedeném impozantní Eileen. V jeho životě nastane zlom, když se do domova přistěhuje rebel Rory O'Shea. Michael s úžasem zjistí, že rychle mluvící Rory, který může pohybovat pouze svojí pravou rukou, rozumí jeho skoro nesrozumitelné řeči. Roryho dynamická a vzpurná povaha zapálí v Michaelovi oheň a představí mu zcela nový svět vně "Carrigmoru". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (519)
Taková lepší romantika, natočená s citem a humorem... ()
Ještě v polovině filmu jsem si říkal že ačkoli to není špatný film, tak nechápu tak vysoké hodnocení........Po shlédnutí mne ani nenapadlo že bych mohl dát jiné hodnocení než-li 5*!... ()
film viděn 24.5.2011 v rámci projektu Aero naslepo. Plné kino plné smíchu, skvělý film, občas delší pasáže, ale 5* je jasných! ()
Klasicky vystavaný príbeh o dvoch ľuďoch s akosi protichodnými názormi na život s trochu slabo znejúcim koncom. Emočne ma to ale dostalo, nie je nič lepšie ako keď sa smejete v tej najsmutnejšej scéne (lebo tak to tvorcovia chceli a tak to vlastne v živote občas je/ malo by častejšie byť). ()
Totální dramatické klišé. Rebelský a živelný cynik se špatně skrývaným měkkým srdcem vs plachý a zakřiknutý romantik s touhou se projevit. To celé "silně zdramatizované" a zkomplikované posazením na invalidní vozík a střetem touhy o jednu ženu. ()
To je tu stále taká zábava alebo ma niekto narodeniny? ()
Nádherný film s ožehavým tématem. Do jaké míry je příběh postav nereálný je mi jedno, je to přece film! "Můžu se tě na něco zeptat? Takhle ses už narodil?", "Jak takhle?", "S naježenýma vlasama a příšerným hudebním vkusem." ()
Jeden z nejsmutnějších dosud spatřených příběhů. ()
Těžko hodnotit. Atmosféra filmu byla strašně ponurá, ale perfektně to sedělo. Rory byl spávně NEčernobílý, Michael rezignovaný. Absolutně obdivuju herecké výkony (samozřejmě hlavně Stevena Robertsona). Trochu jako nesmysl mi přišlo, když Siobhan přijala novou práci (a nakonec ji obstojně zvládala) - musela jsem se usmívat, když nikde nebyl záběr třeba na to, jak Roryho dostala do zvdáku na postel. Ale jinak jsem byla obecně dost příjemně překvapená. ()
McAvoy si s každým svým filmem získává můj obdiv. Jeho variabilita je ohromná a dojemné scény dovádí k dokonalosti. 8/10 ()
Někdo má to štěstí, že potká někoho nebo něco, co mu pomůže změnit jeho dosavadní život. Může to byt nějaká životní událost či zkušenost. Může to být člověk, a nebo třeba kniha, popřípadě film. V případě našeho hlavního hrdiny Michaela to byl člověk jménem Rory. Nový přítel, který ho nasměroval docela jiným směrem. Ukázal mu, že vězení vlastního těla může být zapomenuto, pokud má člověk svoji vlastní životní svobodu, která nakopává mysl k novým výšinám. Uvnitř tančím byl přijemný filmový zážitek. Nikterak vyjímečný, neboť místy mírně stagnoval a nedokázal úplně strhnout či probudit hlubší emoce. Ale dané téma je dostatečně silné na to, aby dokázalo zaujmout každého diváka, v jehož nitru netepe srdce cynika. 6/10 ()
Na první pohled další snímek o zdravotně omezených lidech, když ale sledujete pozorně (a ani vlastně to není úplně potřeba) vidíte, že do jednoho z těchto "dalších" filmů má velice daleko. A poté, když Michael s Rorym sedí ve svém novém bytě a z plných plic křičí slovo - vzhledem k jejich situaci tak paradoxní - "Freedom!", chce se mi brečet a zároveň smát. Brilantní. PS: Naprosto si mě získal James McAvoy svým přízvukem. Po zhlédnutí jsem se přistihla, jak tiše toužím po tom, mít alespoň nějaký ten "kořínek" v Irsku. A ještě jedna věc: If I´ve said or done anything to offend ya at any time, then... good! ()
Tak to jsem fakt obrecela. A v tomhle filmu jsem si poprve opravdu vsimla Jamese McAvoye. ()
Po shlédnutí tohoto snímku si člověk musí uvědomit že některé jeho problémy jsou opravdu směšné.Film o obrovské chuti žít a užít si svůj život ať už je jaký je.Obrovská dávka pozitivní energie, která z tohoto filmu vyzařuje mě opět jednou přinutila zamyslet se sám nad sebou :) ()
Neskutečně silný příběh o přátelství dvou vozíčkářů, kteří se musí poprat se svým životem. Donutí to člověka zamyslet se nad sebou a vážit si všech maličkostí, které život nabízí. ()
O filmu jsem se dozvěděl víceméně náhodou - a byla jistě šťastná. Byla to pro mě emocionální smršť se skvělými hereckými výkony. Scénář není nijak komlikovaný, ale o to lépe zpracovaný. V určitých fázích filmu mě napadaly různé myšlenky, které se mi s odstupem několika hodin stále vracejí a obávám se, že jen tak se jich nezbavím. A to je jeden z důvodů, proč volím maximální počet hvězdiček - ten zážitek prostě jen tak nevyšumí. ()
Od maximálního hodnocení dělí tento snímek vlastně dost věcí. Nesympatická hlavní postava, nepříjemná (!) intimnost hlavně v druhé půli a občas trapné proslovy postiženého Michaela - například ke konci. ()
Jak řekla Eileen "..tohle skončí pláčem.." a taky skončilo :) ()
Chytne za srdce a donutí popřemýšlet. ()
Teplo a chlad. Voda a olej. Chaoz a režim. Rory a Michael aneb jak člověk sršící energií se snaží vrátit život tam, kde se vytratil. Námět filmu určitě není veselý, a přestože Vás můžou některé scény rozesmát, nejedná se o humornou komedii. Spíše film, který Vám otevře oči stejně jako Rory Michaelovi, změní Váš přístup k životu a trošku zapřemýšlíte jaké jsou Vaše opravdové hodnoty života. Téměř každý si dennodenně stěžuje, naříká a nad něčím mrmlá, ale představte si, že jste zcela závislí na pomoci někoho jiného... nedokážete si sami ani zuby vyčistit... přesto chcete mít právo být zatčen. Být jako ostatní, mít stejná práva, možnosti a život. Herecké výkony jsou perfektní stejně tak, jako kamera či hudba. Tématicky nejde o romatický film během zimních večerů, ale fim na zamyšlení a pochopení toho, jaký život vedou či chtějí vést tito lidé... Vezměte si filmy jako Rain Man, Přelet nad kukaččím hnízdem či Forrest Gump. Pokud někdo takový jako je Rory Gerarg O'Shea a jemu podobní existují, mají můj velký obdiv. "Napíšeme dopis, Michaeli. Pro Dublin City Council. Vážený pane nebo madam, jako vozíčkář se sebevražednými sklony musím protestovat proti nedostatku zařízení. Žádný most není vybaven bezbariérovým přístupem. To znemožňuje právo chromých skočit z mostu. S odporem vaši Rory Gerarg O'Shea a Michael Connolly." ()
Reklama