Réžia:
Fernando MeirellesScenár:
Jeffrey CaineKamera:
César CharloneHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Ralph Fiennes, Rachel Weisz, Hubert Koundé, Danny Huston, Gerard McSorley, Pete Postlethwaite, Bill Nighy, Donald Sumpter, Nick Reding, Juliet Aubrey (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu slávneho autora špionážnej literatúry, bývalého príslušníka britskej tajnej služby Johna le Carrého. V odľahlej časti Kene nájdu brutálne zavraždenú mladú aktivistku Tessu Quayle. Údajne ide o zločin z vášne, jej manžel Justin, člen britskej diplomatickej misie v Nairobi, však tejto verzii neverí a rozhodne sa vyšetriť manželkinu smrť na vlastnú päsť. Jeho pátranie ho privedie ku sprisahaniu, ktoré je väčšie a nebezpečnejšie, ako si kedy dokázal predstaviť. (STV)
(viac)Videá (4)
Recenzie (431)
Miluju Město bohů, takže na tenhle film jsem byl hodně zvědavý. Meirelles vyměnil kontinent, ale režijní styl nezměnil. Kamera a střih jsou opět na nejvyšší úrovni. Film není tolik vizuálně působivý jako Město bohů. Herecké výkony jsou úžasné. To samé se dá říct o příběhu s dojemným vyvrcholením. ()
Na knihy Johna Le Carrého si dost potrpím a od dob Krejčího z Panamy ho řadím mezi top10 svých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho styl je výjimečný v tom, že se nic neděje a zároveň se toho děje strašně moc, stejně jako jakousi paralelou mezi realitou a fikcí a závěrečným nepříliš šťastným koncem. Jakožto bývalý příslušník tajné služby a americké vlády, Le Carré ví až moc dobře, jak to funguje v jejím zákulisí a dnes patří mezi největší kritiky imperialistické politiky silných států vedoucích k utlačování těch slabých (skutečně doporučuju jeho knihu Absolutní přátelé). Na tohle se člověk musí připravit, protože tohle v závěru i dostane. Jeho filmy neodsýpají rychle, nemají vybičovaný děj, spíš vám ukážou krátké záblesky životů několika lidí, kterým politika nakonec rozvrátí životy. A přesně takového mám Johna Le Carrého i ráda. ()
I přes závažnost tématu se pro mě Nepohodlný stal zdlouhavým, nesdělným a nešokujícím čekáním na neuspokojivou satisfakci s neadresným poselstvím, pro lepší stravitelnost protýkaným bezradnou romantickou linkou, sestávající z prosluněných flashbackových úsměvů Rachel Weisz. Až znepokojivě zapomenutelné... ()
Nepohodlný je opět jeden z filmů, který rozhodně nepatří na pole filmové zábavy. Což se ostatně už díky zajímavě obsazené režisérské stoličce dalo čekat, a bylo to i naplněno. Film je syrové, téměř dokumentární politické drama. Taky je to film o lásce, podivné. Hra barev, podivných úhlů záběru, hluchých scén (doslova), záměrných kontrastů, podivného štěstí v neštěstí (procházka po keňském slumu) a také herecký koncert pro „zahradníka“ Ralpha Finiese a jeho ženu „aktivistku“ Rachel Weisz, která sice na plátně příliš dlouho nepobude, nicméně zanechá nesmazatelnou stopu pochyb a hádanek, které nás provází až do definitivně smrtelného finále. Film ukazuje, že lze najít v hnusném prostředí, alespoň trochu krásy, lidskosti, ač nad vším vládne krutá ruka nelidskosti a nadnárodních společností, na straně druhé je v něm cítit jasná rezignace a marný boj s penězmi svrchu. A že všechno je ve výsledku zapříčiněno zmatenými a obranými tahy pěšáků, kteří si myslí jak veledůležití jsou (ve výborném podání britského kvarteta Huston, McSorley, Nighy, Postlethwaite – mimochodem). Nepohodlný by byl zcela emotivně nekoukatelný, kdyby do něj nebyla přimíchána polívčička oddaného mažela, a tentokrát to nemyslím ironicky, protože to, co drží hlavu hlavního hrdiny nad vodou - vzpomínky, byť třeba trochu přimalované- drží nad vodou i diváka. Jinak by byl film čistě dokonalým a fiktivně chladným dokumentem. ()
Musím se uznale poplácat za to, že jsem chlapsky přežil tento snímek až ke zdárné sebevraždě osmi výstřely ze tří různých zbraní. Překonal jsem přitom třikrát klinickou smrt nudou a smutně musím konstatovat, že po jarních trávách, prachu a kočičí srsti jsem alergický i na ufňukané dojáky ze zemí třetího světa. ()
Galéria (49)
Fotka © Focus Features
![Nepohodlný - Z nakrúcania](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/723/159723413_eeb8d4.jpg)
Zaujímavosti (22)
- Režisér Fernando Meirelles o Kibere v Keni povedal: „Je ťažké uveriť, ale myslím si, že Kibera je v skutočnosti horšia ako favelas v Riu, kde sme natáčali Mesto bohov. César Charlone a ja sme strávili veľa času vo favelách, no Kibera bola pre nás stále šokom. Neviem si ani predstaviť, čo si museli myslieť britskí členovia štábu. Pri tej chudobe ste... vytriezveli.“ (Arsenal83)
- Natáčalo sa aj v blízkosti významného archeologického náleziska. Scéna auto naháňačky, v ktorej Justina Quayla (Ralph Fiennes) na požičanom Fiate prenasleduje vodič Land Roveru, bola natočená len dve míle od miesta, kde archeológovia vykonávali práce na vykopávkach ľudských predchodcov starých 900 000 rokov, čo sú najstaršie ľudské pozostatky nájdené na Zemi. (Arsenal83)
- Scenárista Jeffrey Caine o filme a veľkých farmaceutických firmách: "Neočakávam, že film zmení správanie medzinárodných farmaceutických spoločností. Môže - v najlepšom prípade - upozorniť divákov na určité rozšírené praktiky veľkých farma firiem a akýmsi malým spôsobom pomáhajú vytvárať klímu pre zodpovednejšie správanie." (Arsenal83)
Reklama