Réžia:
Fernando MeirellesScenár:
Jeffrey CaineKamera:
César CharloneHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Ralph Fiennes, Rachel Weisz, Hubert Koundé, Danny Huston, Gerard McSorley, Pete Postlethwaite, Bill Nighy, Donald Sumpter, Nick Reding, Juliet Aubrey (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu slávneho autora špionážnej literatúry, bývalého príslušníka britskej tajnej služby Johna le Carrého. V odľahlej časti Kene nájdu brutálne zavraždenú mladú aktivistku Tessu Quayle. Údajne ide o zločin z vášne, jej manžel Justin, člen britskej diplomatickej misie v Nairobi, však tejto verzii neverí a rozhodne sa vyšetriť manželkinu smrť na vlastnú päsť. Jeho pátranie ho privedie ku sprisahaniu, ktoré je väčšie a nebezpečnejšie, ako si kedy dokázal predstaviť. (STV)
(viac)Videá (4)
Recenzie (430)
Na knihy Johna Le Carrého si dost potrpím a od dob Krejčího z Panamy ho řadím mezi top10 svých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho styl je výjimečný v tom, že se nic neděje a zároveň se toho děje strašně moc, stejně jako jakousi paralelou mezi realitou a fikcí a závěrečným nepříliš šťastným koncem. Jakožto bývalý příslušník tajné služby a americké vlády, Le Carré ví až moc dobře, jak to funguje v jejím zákulisí a dnes patří mezi největší kritiky imperialistické politiky silných států vedoucích k utlačování těch slabých (skutečně doporučuju jeho knihu Absolutní přátelé). Na tohle se člověk musí připravit, protože tohle v závěru i dostane. Jeho filmy neodsýpají rychle, nemají vybičovaný děj, spíš vám ukážou krátké záblesky životů několika lidí, kterým politika nakonec rozvrátí životy. A přesně takového mám Johna Le Carrého i ráda. ()
Romantická drama nebo do morku kosti děsivý a nekompromisní thriller ukazující praktiky ďábelských, jen na zisk myslících a přes mrtvoly chodících farmaceutických firem? Ne, Meirelles to naprosto dokonale zmíchal dohromady, vybral úžasné herce a naservíroval jeden z nejlepších filmů tohoto druhu z velmi brutálním poselstvím o ceně a bezcennosti lidského života. Fiennes je famozní, ještě nikdy nehrál takového sympaticky a strašně smutně působícího člověka a jde mu to neskutečně dobře, Weisz prostě nádherná i v těch pár minutách a všichni ostatní takoví, jací prostě být mají. Meirellesa jsem do nedávna neznal, takže mně příjemně překvapily i zvláštní filtry, kamerové hrátky a atmosféra, která by se dala krájet, navozující v některých okamžicích neskutečně paranoidní pocity. A závěr byl jeden z nejúžasnějších závěrů, jaké si jakýkoliv film může přát. A samotný celý film tak stoupl v mých očích ještě mnohem výš, a to i přesto, že už v něm bylo mnoho krásných, dechberoucích scén. I když obsah často moc krásný nebyl, spíš strašně znepokojivý až děsivě hrůzný. Jeden z filmů, které vás donutí se zamyslet a ve vašich myšlenkách chvíli přetrvají. A to je dobře, protože to, co se děje v Africe by nikoho nemělo nechat chladným a nikoho nemělo nechat vydechnout. Snad se najde víc lidí, kteří se, jako já, nespokojí jenom s napsáním takovéto myšlenky, ale ji i půjdou realizovat. Jinak... I think, I understand now.. Silné!! ()
Smrtelně závažné téma, váha viny na ramenou na zisk orientované hrstky bezohledných (ne)lidí. Film sám o sobě, ač trefuje do černého, se táhne snaží se skrze emoce získat empatii k hlavnímu hrdinovi, nicméně takto příliš vláčné a natažené v naší zrychlené době (třebaže bohužel) nezaujme tak, jak by nejspíš mělo. Prostředí zkorumpované Afriky od horních pater sedících na židli nejnižší a nemocné vrstvy lidí... ()
(1001) Já teda vím, že pořád blábolím o tom, že budoucnost kinematografie leží ve slučování neslučitelných žánrů, ale když se doprostřed politického/korupčního thrilleru vloží čtyřminutová scéna, během které šedý muž za sklem brečí, protože přes sklo vidí do růžové zamilované minulosti, kde on a jeho růžová zamilovaná žena leží v posteli a říkají si růžové zamilované věci (což už jsme navíc v jednom předcházejícím flashbacku všechno viděli!!!), tak si jako divák připadám obtěžovaná záměrem polidšťovat postavy za každou cenu a manipulovaná k soustředění se na krávoviny místo na ty věci, které jsou důležité. Což se přirozeně projeví mou hněvivostí a pohrdáním směrem k celému filmu. Zkrátka provedení je hodně líbivé, což mě znechucuje, protože při pohledu na třeba Tinker Tailor Soldier Spy lze spatřit, že to jde i jinak. ()
Nepohodlný je opět jeden z filmů, který rozhodně nepatří na pole filmové zábavy. Což se ostatně už díky zajímavě obsazené režisérské stoličce dalo čekat, a bylo to i naplněno. Film je syrové, téměř dokumentární politické drama. Taky je to film o lásce, podivné. Hra barev, podivných úhlů záběru, hluchých scén (doslova), záměrných kontrastů, podivného štěstí v neštěstí (procházka po keňském slumu) a také herecký koncert pro „zahradníka“ Ralpha Finiese a jeho ženu „aktivistku“ Rachel Weisz, která sice na plátně příliš dlouho nepobude, nicméně zanechá nesmazatelnou stopu pochyb a hádanek, které nás provází až do definitivně smrtelného finále. Film ukazuje, že lze najít v hnusném prostředí, alespoň trochu krásy, lidskosti, ač nad vším vládne krutá ruka nelidskosti a nadnárodních společností, na straně druhé je v něm cítit jasná rezignace a marný boj s penězmi svrchu. A že všechno je ve výsledku zapříčiněno zmatenými a obranými tahy pěšáků, kteří si myslí jak veledůležití jsou (ve výborném podání britského kvarteta Huston, McSorley, Nighy, Postlethwaite – mimochodem). Nepohodlný by byl zcela emotivně nekoukatelný, kdyby do něj nebyla přimíchána polívčička oddaného mažela, a tentokrát to nemyslím ironicky, protože to, co drží hlavu hlavního hrdiny nad vodou - vzpomínky, byť třeba trochu přimalované- drží nad vodou i diváka. Jinak by byl film čistě dokonalým a fiktivně chladným dokumentem. ()
Galéria (49)
Fotka © Focus Features
Zaujímavosti (22)
- Do úlohy Němky Birgit původně obsadili dánskou herečku Iben Hjejle. Když to zjistili němečtí koproducenti filmu, hned ji nahradili svoji rodačkou Anneke Kim Sarnau. (imro)
- Postava Tessy Quayle (Rachel Weisz) byla napsána podle slavné aktivistky Yvette Pierpaoli, jíž i s dvěma kolegy zabili roku 1999 v Albánii. John le Carré jí knihu věnoval. (imro)
- Snímek měl původně režírovat Mike Newell, ale raději vzal nabídku na Harryho Pottera a Ohnivý pohár. (imro)
Reklama