Když v ráji pršelo

S krásným románem Jana Otčenáška to má pramálo společného. Z knihy celou dobu dýchá poetika Šumavy a klid tamějšího místa, to se filmu naprosto zachytit nepodařilo. Harmonický vztah Lídy a Petra je zde takový umělý stejně jako ostatní postavy, které mají v knize zcela jiné psychologie, jsou zde jen uměle vytvořenou stafáží. Je to škoda, že si tak krásný příběh vybrala pro zfilmování nezkušená režisérka, které se nepodařilo ztvárnit tak milý a lidský příběh dvou mladých lidí na samotě Šumavy. Pár momentů na vás trochu poetičtěji zapůsobí, aby je za chvilku vystřídali zcela nepatřičné pasáže. Většině diváků bych radil, jestli mají rádi knihu, tak se do filmu nepouštět a nechat si krásný příběh vymodelovaný ve své hlavně nezkažený touto nepodařenou záležitostí. Dabing Zdeňka Podhůrského je naprosto zbytečný stejně jako poslední scéna, která se do románové linky ani trošku nehodí. (14.08.2018)

Poetika je docela dobře zachycená, ale naprosto tragická je ústřední dvojice. Ivana Vávrová má aspoň hezký úsměv a mnohé dožene tím, že nenosí podprsenku, ale Zdeněk Podhůrský je mírně řečeno příšerný. Něco takového se skutečně jen tak nevidí, absolutně nechápu jakým způsobem se mu podařilo dostat do filmu... Olda je přítel můj, ale tenhle film ne. (27.10.2016)

Já jsem měla pocit, že se při sledování ocitám uprostřed něčí noční můry a pak se z ní z nějakého dosud mě neznámého důvodu stala moje. Měla jsem problém tohle vůbec dokoukat. Jednoduchý příběh zpackaný. Paní Pivoňková se zřejmě pokoušela napodobyt Kachyňu nebo se někde zhulila, protože tohle je totální haluz. Hudba Petra Skoumala je taky moc výživná. Tohle jsem neměla vidět, protože se chystám vzít Otčenáškovu knihu do ruky a přečíst si ji. Jedna hvězda je za Jiřinu Jiráskovou, ale nevím, proč sem vůbec lezla. (01.08.2018)

Opravdu si to víc než dvě hvězdičky nezaslouží. Majdalenka se nakonec usadila v Ulici, tam tolik škody nenadělá, ale než tenhle provpočin tak raději nic. Režisérka měla ovšem velmi slabý scénář, snažila se zapůsobit "novátorskými" postupy ve vedení kamery, lyrickými pasážemi, ale vznikla z toho jakási hatlapatlanina, v níž nebylo jasné, oč jde. Román jsem nečetl, ale takovouhle bídu snad můj oblíbený Otčenášek zplodit nemohl. Jedná se o nesourodé skeče dvojice novomanželů, přijíždějících z Prahy na šumavskou samotu, kde by jen blázen mohl ze starého mlýna zbudovat hospodu; dlouho žijí v ohromném bordelu, není vůbec jasno, jaké zaměstnání měli tehdy napsané v občance, protože zřejmě nikde nepracovali. Kadlecová předváděla od počátku hysterické scény plné všemožných fobií, z nichž se nakonec v romantickém duchu vymotala. Dejme tomu, že autoři chtěli vyjádřit lásku k "nedotčené" šumavské přírodě a k přátelskému duchu českého venkova, ale ani to se jim nepovedlo. Z herců do popředí snad vystoupila jen Jirásková, ale bezradnost scénáře zachraňovala jen svým uměním. A snad i Hraběta. Jo, jak je možné, že ten mlýn neshořel? A ten závěr byl přímo praštěný, dvojice mladých milenců se chce do mlýna vloupat, pak se s Kadlecovými vyřádí, odcházejí - ale jak to bude dál? Závěr filmu může být otevřený, pokud se divák může dohadovat jeho dokončení. Ale v tomhle filmu takové dohady prostě nejsou. (11.08.2015)

Poetický "Kachyňovský" film, který ukazuje, že když má mladý člověk sen, jde si za ním a nehledí na překážky, které mu předkládá život. Režisérku Magdalénu Pivoňkovou nějak neznám, ale musím přiznat, že tento její debut dopadl na výbornou. Snové části zpříjemňují vyprávění a dávají tomu větší kouzlo. Mladá dvojice ( Ivana Vávrová a Zdeněk Podhůrský) se výborně doplňuje a postava, kterou ztvárnila Jiřina Jirásková, mi připomíná 'baby' z filmu Sestřičky. Škoda, že je snímek pozapomenutý, protože takové příjemné a pohodové filmy na českých obrazovkách skutečně chybějí. (01.11.2013)