Hop nebo trop

Viděl jsem v TV, část „Na vodě“, 10 let po vzniku díla. Trochu ve mně hrklo, když se objevil pan Marek Taclík, protože jsem ho v prvním momentě zaměnil za pana Jiřího Ployhara ml. a vybavil se mi jiný otřesný TV seriál Proč bychom se netopili (námět podle dokonalé knížečky pana Zdeňka Šmída), kde druhý jmenovaný „ztvárnil“ postavu Otouše. Ano, je těžké natočit Život, zvlášť mezi spřízněnci jakéhokoli zaměření. Nepomůže ani když (jak jsem se dočetl) „tvůrci vsadili na technologii DV (natáčení na dvě i více kamer), která umožňuje sledovat herce v mezních situacích“... dle hesla, něco dělejte (bavte se!), my pak z toho něco sestříháme. Každý (dobrý) komik potvrdí, že dělat humor není zrovna sranda. Dobře napsaný (a před diváky odladěný) scénář se musí naprosto dokonale nazkoušet, jen tak vznikne výsledný dojem, že účinkující sypou vtípky z rukávu, jakoby si je právě vymysleli. Nyní se, na rozdíl od snahy o dokonalost, spíš nosí naturalismus a sází se na celebrity, kterým se promine cokoli – i trapnosti. Myslím, že tento díl (a nepochybně i další) si vzal velké sousto. Řešit problémy rozvedené ženy, pubertální dívky či horolezce a modelky atd. – to by vydalo na několik filmů. A „utratit“ přiožralého vodáka, co tím chtěl básník říci?! Dojal mne komentář k filmu: „Během natáčení totiž vznikla bezvadná parta, herci i štáb drželi všichni při sobě a trávili často společně i volné chvíle během natáčení. Troufám si říci, že se tato pohoda přenesla i do výsledné podoby seriálu a byla jednou z mnoha příčin jeho úspěchu.“ Myslím, že i třeba zedníci či autobusáci „drží při sobě“ a staví až do „padla“ či řídí až na konečnou či do cíle zájezdu. Že by ukočírovat umělce byl takový husarský kousek? Velice jsem ocenil, že: - tvůrci nenechali vodáky cestovat na módním raftu (pravda, jistě jen proto, že mnoho vtípků a scén by odpadlo) a - televizáci dílko překvapivě neinzerovali jako „kultovní“ seriál, jak se u mnoha jiných propadáků zhusta děje. Velká slabota! Dvě hvězdy z milosti (za udržení zaměstnanosti profesí okolo filmu). (14.07.2014)

Druhý díl byl sice trochu slabší, ale jinak je to opravdu zábavný rodinný seriál. Vtipné repliky, zajímavé postavy a jejich logický vývoj, absurdní sportovní situace, dokonalé obsazení snad všech rolí, prostě paráda. Ve druhé řadě sice přibyla výrazná posila v podobě Ondřeje Vetchého, ale roztahané příběhy to nezachránilo (o hvězdičku méně). (29.01.2005)

Nemám slov. Po druhém shlédnutí přidávám i pátou hvězdičku. Tenhle super seriál vyzařuje tak krásnou a realistickou poetiku, že mě až občas mrazí (a ono taky není divu...). Možná je to proto, že i přes to, že život je tak zatraceně krutý, si ho partička hlavních hrdinů dokaže užívat. Člověk jim prostě musí závidět... :-) (22.08.2005)

Po Dobré čtvrti a Četnických humoreskách další top seriál polistopadové doby. Ano doba socialismu děs, ale filmy a seriály měli několika násobně větší kvalitu. A tenhle seriál je jeden z mála světlých okamžiků naší současné kinematografie. Naštěstí se i dnes najdou tyhle světlé stránky. Ještě, že máme českou televizi a její některé seriály a hlavně její televizní filmy. (06.07.2014)

Pamatuju si, že jako dítě jsme na to doma koukali každé léto, a právě s letní pohodovou atmosférou si tento seriál spojuji. Hlavně první řadu, která má vynikající kvalitu, a první dva díly by se určitě uživili i jako samostatné filmy. Druhá řada už bohužel takovou kvalitou nedisponuje, a výlety mnohdy ustupují do pozadí. Pochválit lze určitě velmi zajímavé obsazení a také hlavní znělku, která se prolíná napříč celým seriálem. V podstatě je to taková reklama na naši krásnou krajiny a památky, snad abychom nezapomněli také někdy vyjít ven, a nesedět jen doma. (26.08.2020)