Obsahy(1)
Mladičký Jimmie Wagner jezdí po kraji a hledá práci. Zastaví se na osamělém ranči, kde ho Gino Valdez sice nevítá s otevřenou náručí, protože je uzavřeným samotářem a nemůže mu zaplatit za práci, ale pozve ho ke stolu a nabídne mu nocleh. Gino dělá do koní a v ohradě má několik krásných mustangů. Druhý den musí Gino dopravit několik koní do města, kde je prodá. Jimmie mu pomáhá a je vidět, že s koňmi umí zacházet. Mladíkovi se moc nechce pokračovat v putování a Gino, který si na něho rychle zvykl, mu přece jen nabídne, aby zůstal na ranči jako pomocník. Nemluva Gino a Jimmie oplývající mladickým elánem tvoří trochu bizarní pár, ale spojuje je láska ke koním a dobře si rozumějí. Žili by na ranči s mustangy v klidu a pohodě, nebýt majitele půdy Morelly, s nímž dochází neustále k rozepřím. Gino se umí postavit přesile Morellovy bandy, ale je to krajní řešení, do něhož se mu nijak zvlášť nechce. Konfliktní vztah se vyostří, když se Gino seznámí s Morellovou nevlastní sestrou, krásnou a jemnou Kathrin (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (50)
Ako mal John Wayne film Mali Kovbojove - taky western pre mladez, tak Charles Bronson mal Valdezovi Kone. Chvalim peknu prirodu, dobry pribeh, vyborna Jill Yreland. Charles Bronson a mlady Marcel Bozzuffi na urovni. Reziser John Sturges /prestrelka u Ohrady O. K. Corral/ odviedol len rezisersku rutinu, a myslim, ze tento film patri od neho do tych stojatejsich priemernejsich vod. Sympaticky spaghetti-western pre dospievajucu mladez. 69 % ()
V roce 1971 vznikl slavný Lancasterův Valdez přichází. Nemůžu si pomoci, ale toho, kdo tento film zná, musí okamžitě napadanout alternativní název pro tento film, a to "Valdez odchází". Může to být náhoda, ale minimálně soutěž o co nejnečekanější závěr se rozhodně konala. Jinak se jedná o jeden z ne tak častých evropských "vážných" westernů, který na typicky evropský způsob řeší westernové téma sedmdesátých let - vztahy mezi drsným samotářem a krásnou, emancipovanou dívkou, nejlépe sestrou či dcerou úhlavního nepřítele hrdiny. Zdejší nečekaný konec mě však spíše popudil, patrně proto že se k němu vůbec, ale vůbec nenachylovalo. Bronson si ale rozhodně odehrál svůj standard a film bych nijak nezatracoval. ()
Většina diváků nejspíš ve chvíli, kdy zpatřila v titulkách jména jako John Sturges a Charles Bronson, očekávala akční western se spoustou přestřelek a honiček. Ovšem nic takového zde není. Honička není žádná a přestřelka pouze jedna a ještě ke všemu nijak dlouhá. Film mě však zaujal něčím úplně jiným. A to atmosférou. Přítomnost chlapce Jimmieho kontastujícího s drsnou letorou rančera Gina Valdeze mi připomínala dobrodružné příběhy pro mládež o koních a tvdých mužích, které jsem čítal jako kluk. K tomu skvělý Charles Bronson v jedné ze svých nejsympatičtějších rolí, nádherně křehká Jill Ireland, bídácký Marcel Bozzuffi a naprosto nádherná hudba bratří Angelisů. K tomu nečekaný konec. "Valdezovi koně" je jeden z těch westernů, které bych zaškatulkoval jako pro mládež (dále třeba "Malí kovbojové"). ()
Bronsonův Chino je vlastně mustang. Divoké míšenecké plemeno, které na jeho území hodlají bílí osadníci ohradit plotem a zkrotit. A jen on se rozhodne, jestli se poddá, a nebo půjde o prérii dál hledat volnost a svobodu. Koneckonců, tu symboliku potvrzuje i scéna, kdy se koňák vrhne na paničku až při pohledu na páření jeho řehtajících svěřenců.. Sturges nespokojen s hotovým filmem právě kvůli paní Bronsonové a s tím spojené dotáčky pod patronací Colettiho, značně otravná hudba a upozadění motivu konfliktu z toho dělají western, který odcválá do rychlého zapomnění.. ()
Pomalu vyprávěný western příjemně ubíhá a Charles Bronson hraje svého málomluvného kovboje China tak, jak ho všichni známe. K tomu nádherná příroda, podmanivá a dokonale jímavá hudba bratří De Angelisů a nečekaný závěr. John Sturges nabídl ve svém posledním westernu a v produkci Dina DeLaurentiise jinou podívanou než v Sedmi statečných, ale rozhodně nejde o ztracený čas. Kdo si rád vychutnává atmosféru u starých klasik, Valdezovi koně ji mají na rozdávání. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (6)
- V Európe sa film po prvýkrát premietal v septembri 1973, v USA až o tri roky neskôr. (m.a.t.o.)
- Dej filmu sa odohráva v Novom Mexiku, USA, no v skutočnosti sa natáčalo v španielskej Andalúzii. (m.a.t.o.)
- Postava Jill Ireland bola v kinoverzii pomenovaná ako Catherine, no v iných verziách filmu vystupuje pod menom Louise. (m.a.t.o.)
Reklama