Rivali pod červeným slnkom

ani na chvilku nenudící, vtipný a přitažlivý western.....Všem hercům padnou charaktery postav přesně na míru/jako prdel na hrnec...Duo Bronson-Mifune funguje až překvapivě parádně-jeden druhému nahrávají na smeče s lehkostí a hravostí, je mezi nima ta "chemie"(jak se dnes říká)-a člověk si prostě musí říct, že ,,jsou to zatracení frajeři(!)" (22.08.2011)

Film, z něhož producentská "sázka na jistotu" trčí jak sláma z rozšmajdaných bot mexického zemědělce. To by samo o sobě nevadilo, horší je, že za tou řadou hereckých es stál pouze průměrný režisér, jemuž sice nedělalo problém dobré řemeslo, jenže předvedl právě jen to a nepřidal k němu ani ždibec čehokoli dalšího. Kamera sice není špatná, ale mohla být o poznání vynalézavější, hudba otravná a střih mdlý. Scénář dosti předvídatelný, ale to u westernu zase tolik nevadí, je jasné, že nakonec dobro víceméně zvítězí a k tomu konci povedou potoky krve. Suma sumárum, jako odpočinkový film na sobotní odpoledne to není špatné, ale pokud si ho člověk odpustí, zase o tolik nepřijde. Pokud by se filmu ujal takový Leone, byla by to nepochybně dost jiná káva... Celkový dojem: 65% (25.06.2011)

Jedna velká záhada mého dětství je vyřešena. Když jsem byla hodně maličké děťátko, kterému rodiče skoro nedovolovali dívat se na televizi, aby z ní nezblblo a vnímalo ty správné životní hodnoty, hlídávala mě občas babička, která mě přirozeně nechávala zírat na cokoliv, co jsem si zamanula. A z těchto dob mi zůstala letmá vzpomínka na western se samuraji, kde "na konci visí na sloupu ten meč". To byly jediné vědomé informace, které mi zůstaly. Podvědomí, to už je jiná. Myslím, že mi to hodně pošramotilo psychosociální vývoj a nakazilo mě to představou, že chlapi se dělí na tři skupiny: (SPOILER) všiváci, žertující všiváci a ti čestní, kteří se pro život nehodí a musí zemřít (KONEC SPOILERU). Dnes jsem tedy film našla a mohla ho porovnat se svojí dětskou vzpomínkou, je samozřejmě jiný, než si ho pamatuji, ale pořád si ho cením mnohem víc, než například Tenkrát na západě. (05.10.2014)

Kvalitní netradiční westernový příběh s příjemně zábavným nadhledem. Loupežné vlakové přepadení, zrada, putování za pomstou, boj o život, provedení pomsty a splnění úkolu a zachránění citlivé čestnosti. Díky velkolepě drzému vlakovému přepadení vzniká nesourodá dvojice protřelého pistolníka Divokého západu Linka (dobrý Charles Bronson) a samuraje Kuroda (dobrý Toširo Mifune), která hledá bývalého Linkova podrazáckého parťáka, vraha Kurodova kolegy a lupiče vzácného daru pro amerického prezidenta. Link je hnán velkým lupem, Kurodo pak splněním své povinnosti. Dvojice je k sobě poutána poutem vzájemné úcty, a nakonec i přes tragédii uskuteční splnění samurajova úkolu. A tak společně naleznou svůj cíl: Gaucheho (dobrý Alain Delon), bezcitného a chamtivého sadistu, který má pouze jedinou slabost. Tou je prostitutka Christina (půvabná Ursula Andress), která neváhá použít svých ženských vnadů pro záchranu svého milovaného Gauche. Napínavé, zábavné, kvalitně provedené. (25.03.2011)

"Novodobý" western (čili ne ten s hrdinnými a ctnostnými dobyvateli Západu) jakoby v roce 1971 provedl otevřený coming-out, přihlásil se ke svému zdroji, a do sedel přizval japonské samuraje. Ale je to celé trochu podivnější, protože se to stalo v Evropě, kde byla režie svěřena prověřenému britskému harcovníkovi Terenci Youngovi (mj. režisérovi prvních bondovek), a pod jeho vedení bylo nahnáno skutečně výrazné mezinárodní obsazení. Téměř kupodivu se podařilo to vyladit do slušně fungujícího stavu, ačkoliv je znát, že tu má jít v první řadě o zábavu, a ne o něco syrovějšího, na co nás naučil Sergio Leone. Námětově je Rudé Slunce sice originální, ale jinak se jedná o čistý mainstream. Bronsonův bezstarostně žoviální (anti)hrdina ve dvojce s možná překvapivě lidským Mifunem si to prostě podle klasické premisy "najdu toho zrádce a pak ho zabiju" pozitivně naladěni štrádují přes hory a přes doly, občas se trochu pokočkují, aby jeden druhého pochopili, pak narazí na (nutno podotknout, že na tehdejších 35 poněkud vyžile vypadající) rajdu Ursulu Undressed, a kromě hnusáka Delona se vydají nakopat/nastřílet/nasekat ještě bandě Komančů, která se do toho náhodou připlete. Celkově je film laděn "do pohody", vážnější momenty se drží nad vodou jen díky kvalitním hercům (což není Andress). Značnou zásluhu na tom má téměř by se dalo říct veselá hudba Maurice Jarreho, která to zkrátka také celé odlehčuje. Je to rozhodně zajímavé a stojí to za vidění, ale nesmíte čekat žádnou světobornou událost. Já osobně se pravděpodobně už znovu dívat nebudu. Dal bych šedesát, ale po troše uvažování dám trochu víc za slovní přestřelky mezi dvěma hlavními kladnými hrdiny. Ty jsou bohužel poněkud zabité překladem, a titulky jsou totožné s dabingem, holt smůla. Takže "poslední slovo" zní: 70%. (18.08.2011)