Réžia:
René ClémentScenár:
Sébastien JaprisotKamera:
Andréas WindingHudba:
Francis LaiHrajú:
Marlène Jobert, Charles Bronson, Gabriele Tinti, Jean Gaven, Jean Piat, Jill Ireland, Corinne Marchand, Annie Cordy, Ellen Bahl, Steve Eckardt, Marika Green (viac)Obsahy(2)
Mellie nemá ani potuchy, že každý její krok sleduje záhadný cizinec, který ji napadne, hned jak její manžel odejde z domu. Celá věc ale bude mít pro oba nečekanou dohru. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (149)
Příběh (nejen) o tom, že jednomu (hozené) ořechy ne a ne rozbít tabuli skla, zatímco druhé(mu) se tříští jedna (tabule) za druhou. Až jednoho dne....... Navíc, když dotyčnými jsou charismatický (nezvykle permanentně se usmívající) „terapeut“ Ch. Bronson a mladičká oběť?, „křehká“, pihovatá, s nakrátko střiženou ohnivou hřívou a krátkou bílou sukýnkou nechávající vyniknout jejím štíhlým opáĺeným nožkám, (probouzející v nás chlapech (ochranitelské) pudy a (ne)cíleně nám ztěžující plné soustředění se), francouzska s alžírskými kořeny (geny) M. Jobert, je o (na) nevšední zážitek postaráno (zaděláno). A tak je divák snáze ochoten p(r)ominout i těch pár nesrovnalostí resp. (zbytečných) překombinovatostí. Nevšední zážitek, který troufám si tvrdit, nebude po chuti každému, ale pokud se vám podaří naladit na podobnou notu jako tvůrcům, jakoby mimochodem zjistíte, že vás příběh začíná pohlcovat s každou další ubíhající minutou více a více a nedá (vám) vydechnout až do závěrečného „rozhřešení“. Přičemž nečekejte žádnou sy(u)rovou krimi s brutálními scénami, jedná se psychologický (krimi) snímek, kde se pouze naznačuje v lehkých nástinech, přesto (nebo spíše právě proto) je to ve výsledku neméně působivé, s patřičným dopadem. A ano (viz uživ. LeoH) v záplavě těch současných šablonovitých („na zakázku“) záležistostí, působí toto netradiční dílko jako čisté (osvěžující) zjevení. zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ. mortak ()
Souhlasím s tahitem, v žádném jiném filmu jsem neviděla Bronsona se takhle usmívat. Partnerka Marlene Jobertová mu jasně sedla a chemie byla evidentní. Ta zručně typicky francouzská natočená kriminálka s množstvím dialogů, kdy neznámý muž ublíží v krásné vilce ženě a co z toho vzejde. Vražda, prozření, platonický vztah...mít za manžela takovýhle macho pilota navigátora, jednou by na to letiště nedojel vcelku....atmosféra byla dokonalá, interiéry mi sedly a Bronson mě ovinul svým kouzlem urostlého chlapa..hezké. A pozor na neznámé cestující, kteří nečekaně vystoupí v dešti z autobusu. ()
Rozjíždí se to fakt zajímavě a ten psychopat na začátku vypadá opravdu jako psychopat, kterýho by asi nikdo nechtěl potkat někde v tmavý uličce. Prostě vypadalo to zase na jeden poctivej oldskool thriller. Jenže postupně se z toho stane úplná slátanina. Charles Bronson tam začíná rozjíždět nějaký divadýlka, kecá tam pořád něco o nějaký tašce, ale děj se prakticky nikam neposouvá. Pořád jsou tam akorát nějaký odbočky a kličky a mě to přestalo bavit. Pak se ta slavná taška konečně najde, tak jsem doufal, že třeba film dostane nějakej novej náboj, ale nic. Nuda pokračovala až do závěrečnejch titulků. Dávám 2 hvězdy za úvodních cca 30 minut a obstojně hrajícího Bronsona. ()
Nevšední, silný a podmanivý příběh. O křehké bojovnici, jejíž odhodlání bylo pevné jako skála z té nejtvrdší žuly. A o záhadném charismatickém chlápkovi, který sice NEPŘICESTOVAL v dešti, zato šel nekompromisně za svým cílem - přesto nebyl jejím nepřítelem. Nepochopím jen jednu maličkost: Jak mohla mít ta neobyčejná žena za manžela takového ukázkového pitomce ... přímo výstavní exemplář. ()
Magicky otevřeno, ale do dvaceti minut to začne střídat nehorázný nesmysly. V momentě, kdy Jobertová podruhé nabije brokovnici mi už nic nebránilo, abych se po většinový zbytek filmu posměšně chechtal. Clément akci neumí, taky tu skoro žádná není, ale i ze scény znásilnění si žádný thrill neodnesu (prostě se prostříhaj dva záběry na oči a nazdar). Hlavní postavy jsou přehnaný, že k nim cítím pouze odpor - Jobertová sice ukazuje nohy ale v té nevyspělosti je to hloupá hyperprotivná pizda a Bronson se celej film nesmyslně tlemí a rozbíjí ořechy o skleněné výplně... Potenciální psychoanalýzu bych musel destilovat z jakýchsi bahenních hlubin, což mi vzhledem ke Clémentově formě přijde jako zbytečnost - nelíbilo a odmítám to absolvovat znovu, filmů s takovou tématikou je spousta a daleko lepších (teď myslím i obecně). Cestující v dešti sice má kostru a pár logických pojmů, ale v celku se opírá leda o molitan. ()
Galéria (47)
Zaujímavosti (9)
- Charles Bronson přijal roli ve snímku na naléhání své novomanželky Jill Ireland, která se rovněž ve filmu objevila v malé úloze. (Komiks)
- V roce 1983 se Charles Bronson pokusil pro Cannon Films prosadit remake s tím, že by si zopakoval roli Dobbse, ale od plánů se nakonec upustilo. (Delock)
- Kyvadlo skříňových hodin je ve filmu důležitým symbolem. Když se však pozorně divák zaposlouchá a zároveň zadívá na hodiny, je možné zjistit, že zvuk a chod hodin se rozcházejí. (=woody=)
Reklama