Réžia:
Michael WinnerScenár:
Lewis John CarlinoHudba:
Jerry FieldingHrajú:
Charles Bronson, Jan-Michael Vincent, Keenan Wynn, Jill Ireland, Enzo Fiermonte, Frank DeKova, Lindsay Crosby, Celeste Yarnall, Robert Jaffe, Howard Morton (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Charles Bronson v roli, jež jej vynesla ke slávě: zabiják z podsvětí, který vraždu povýšil na umění. V dalších rolích se objevují Jan-Michael Vincent a Jill Ireland. V akčním snímku, za jehož scénářem stojí Lewis John Carlino, spolupracoval Charles Bronson již podruhé s režisérem Michaelem Winnerem. Jejich prvním společným projektem byl nedoceněný western Chatova země, o dva roky později pak spolu natočili akční drama Přání smrti. Bronson zde ztvárnil Arthura Bishopa, „mechanika“ neboli nájemného vraha, schopného zabijáka pověstného svým chladným přístupem k „práci“. S Bishopem se seznámí mladý a dychtivý Steve McKenna (Jan-Michael Vincent), který doufá, že jej Bishop naučí řemeslu. Ten se tomu nebrání, se Stevem absolvuje nejednu akci a mezi jeho učitelská moudra patří věty typu „vražda je jenom zabíjení bez povolení, a zabíjejí všichni – vojáci, policajti...“. Mezi akčními scénami se ve snímku objeví také Bronsonova manželka Jill Ireland, a to v roli atraktivní prostitutky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (107)
Nemůžeš stát nad pravidly, odmítnutích jedněch přijímáš druhé. První půlhodina filmu je výborná, pak se bohužel projeví Winnerova průměrnost. Na rozdíl od Mellvileho nedokáže pojmout mužské homosexuální pouto přijatelně a celá výuka pak vyzní poněkud trapně. Naštěstí stejně jako v Death Wish má v záloze eso - Bronsona, a na něm celý film stojí. ()
Příběh osamělého zabijáka.¬ Tenhle příběh není hloupý. Jde vlastně o snímek s akčními prvky a psychologizujícím pozadím. Nenudí, obrazy na sebe navazují samozřejmě a logicky; pravda, nic překvapivého asi neobjevíme, proto také dodávám, že nejde o žádný trhák, nad nímž by zaplesalo srdce příznivce filmového kumštu, ale pouze o dobře udělaný a dobře koukatelný snímek, jenž je ale tak dobrý, že na něj nezapomenete a možná se k němu i vrátíte. Co víc si přát, že?! Budeme si snad donekonečna pouštět kultovní snímky, omleté jako oblázky v říčním nánosu? Tenhle snímek doporučuju (samozřejmě těm, co se nechtí dívati zrovna na komedii nebo romantiku...).¬ Snímek navíc doprovází velice zvláštní hudba pana Jerryho Fieldinga, zdá se mi s atonálními vložkami; působí opravdu zvláštně ač vhodně a je výborně vladěna do záběrů. ()
Prvá polovica filmu je dokonalou skoro až chladne dokumentárnou štúdiou dennej rutiny jedného obyčajného profesionálneho zabijáka okorenená charizmou Charlesa Bronsona. V druhej polovici sa do deja zapojí ambiciózny mladý učeň a samozrejme, že sa to všetko začne komplikovať. Dočkáme sa aj pár solídnych prestreliek a nejakého toho výbuchu. Proste sedemdesiatková kvalita. A tentoraz mi aj to pomalšie tempo k filmu sedelo. Finále je pekne ironické aj keď mi bolo trochu ľúto jak dopadol Bronson. Celkovo to je ale oveľa lepšie jak remake aj s jeho pokračovaním. V tomto filme jednanie postáv dáva celý čas zmysel. 8/10. ()
Film o nájemném vrahovi, který svou živnost ale nemá zapotřebí provozovat, protože peněz má dost. Je to jen jakýsi osobní postoj života dle vlastních pravidel a železné disciplíny. Poté, co zabije jednu ze svých obětí, rozhodne se vzít do "učení" jeho syna, který je mu díky svému životnímu stylu hodně sympatický. Po pár společných akcích ale zjistí, že ten dostal jako další práci zlikvidovat právě jeho. Film klasické americké filmové školy s charismatickým hrdinou, film, ve kterém se začne mluvit až po asi deseti minutách, film, který staví vyloženě na poctivých hereckých výkonech. Film, ve kterém nemusí nic dramaticky bouchat a přesto je k vidění perfektní honička na motorkách. Film, který i po takřka čtyřiceti letech v pohodě strčí do kapsy i současné akční thrillery. PS: Diváka musí dostat promyšlenost zabijáckých operací hlavního hrdiny stejně jako to, že své oběti nezabíjí přímo ranou z pistole. ()
Prostinký příběh válcuje atmosféra, chemie mezi ústřední dvojkou zabijáků, několik nezapomenutelných scén (úvodní čtvrthodinová akce beze slov, Steveho dívka, honička na motorkách) a nekompromisní závěr, který patří bezesporu mezi ty nezapomenutelné. Michael Winner si na nic nehrál a přesto jeho snažení (alespoň v té době) přinášelo ovoce. Výtečně minimalistický Charles Bronson v roli šité na míru, Jan-Michael Vincent je mu rovnoceným parťákem/soupeřem. Drsný, sakra drsný sedmdesátkový nářez. 85%. ()
Galéria (93)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (16)
- Po scenáristických úpravách redukujících homosexuální linku mezi Arthurem Bishopem (Charles Bronson) a Stevem McKennou (Jan-Michael Vincent) přibyla ve filmu postava prostitutky, pro kterou si Bronson prosadil přes odpor producenta Irwina Winklera svou manželku Jill Ireland. Winkler neměl na výběr, protože bez Bronsona by film nevznikl. Producent říkal, že by musel do role prostitutky obsadit i hercova otce, kdyby ho o to požádal. (Komiks)
- Obraz, na který se Arthur Bishop (Charles Bronson) dívá ve svém domě, a který se později v několika prostřizích ve filmu ještě objeví, je "Zahrada rajských potěšení", jehož autorem je Hieronymus Bosch. (rawboy)
- Pôvodne boli do úloh Arthura Bishopa a Steva McKennu zvažovaní Cliff Robertson a Jeff Bridges. (m.a.t.o.)
Reklama