Pán světa

Vincent Price je opět skvělý a dokonale zapadá do Vernova pojetí romantického rebela s pacifistickým posláním. Zatímco však jiné Priceovi filmy spoléhají na hercův výkon v uzavřených prostorech sklepů, gotizujících hradů atp., Pán světa se odehrává v otevřeném prostoru nad zemí. V tu chvíli ani Priceovo nádherně teatrální herectví nedokáže zastínit lacinost trikových scén a papundeklové lodi Albatross. Vincent Price však za shlédnutí stojí, a ani neuvěřitelně toporný Charles Bronson v roli hlavního hrdiny není bez zajmavosti. (17.07.2009)

Druhá verneovská adaptace v roce 1961 a o třídu horší než Tajuplný ostrov. Nebudu řešit, že příběh kromě postav je kompletně vycucaný z prstu, u Tajuplného ostrova mě to taky nevadilo. Příběh o čtveřici lidí uvězněných na palubě nezničitelného vznášedla, jehož šílený kapitán Robur chce ukončit války pomocí bomb je slušný, Vincent Price je tradičně skvělý, Charles Bronson naproti tomu nevýrazný. Ovšem technické zpracování je katastrofální. Veškeré scény jsou zabité buď zadními projekcemi (zavěšení na laně) či používáním scén z očividně úplně jiných filmů (bombardování lodě, bombardování přístavu, africká válka). U té války je doslova vidět zavěšený modýlek před zadní projekcí z jiného filmu a je to ubohé i na rok vzniku. Nakonec to zabíjí i kraviny typu námořní loď střílí na vzducholoď kam nemůže dostřelit, nedořešené vztahy mezi postavami (spor o ženu) či SPOILER naprosto nepochopitelné rozhodnutí posádky se obětovat s lodí. Hodně velká slabota. PS: V žánru nemá sci-fi co dělat, tohle je naprosto klasický dobrodružný film. (23.01.2021)

Klasická "verneovka" so značne nepodarenou realizáciou blízkou divadelnej insenácii. Nulová kvalita "papundeklových" kulís je mierne vyvážená veľmi dobrým námetom. Ch. Bronson hraje absolútne bez záujmu (zaujímavý je skôr jeho piskľavý hlas) a V. Price ma aj s jeho prehnaným ksichtením irituje ako vždy. Film pre kategóriu 10-12 ročných kedysi v 60. rokoch. (27.06.2010)

Nejlepší je čtyřminutový úvodní přehled pokusů o létání, který ukazuje, jak trnitá, i když úžasná a úchvatná, je cesta k hvězdám. ___ Americká, dnes již spíše dětská a naivní verze verneovského tématu geniálního inženýra a vědce, který se snaží zlepšit svět, o přínosu a moci techniky a technologií a jejich nebezpečí, které tkví v jejích zneužití. Téma aktuální pro 60. léta, kdy existovala reálná hrozba rozpoutání jaderné války. Ne že by ta hrozba pominula, jen si na ni lidé jaksi zvykli. Kdo může tu hrozbu zastavit, odvrátit? Ten, kdo na sebe vezme tu zodpovědnost. Robur jako trestající bůh vznášející se ve své vzducholodi nad válčícími lidmi a pod pohrůžkou síly nutící je složit zbraně – stejně mocný jako slabý, pokud ho zradí technika či lidé. Bohužel lidská nátura již je taková, že na sílu neplatí utopie, ani domluvy, ani city, ani rozum, ale zas jen síla. Každý prosazuje svoji pravdu, ve skutečnosti však prosazuje své zájmy. A jak ukazuje historie, i ty nejušlechtilejší zájmy můžou vyvolat potoky krve. Skutečný přínos ušlechtilých myšlenek tkví v pomalém postupném působení na lidi, na jejich myšlení, v šíření humánního přístupu, v apelu na zdrženlivost v použití síly. Film naštěstí v dostatečné míře ukazuje rozporuplnost a nejednoznačnost hodnocení Robura a jeho činů. Příběh sice odsuzuje Robura k nezdaru a trestu za krveprolití, který symbolizuje provaz-oprátka, jenž se kymácí za čelním sklem klesající vzducholodě přímo před nosem kapitána, ale konečná sympatie autorů snímku k Roburovi nebo spíše k jeho poselství pro celé lidstvo je evidentní: "Náš boje je skoro u konce. Doufám, že se nám podařilo ovlivnit tisíce lidí a oni překují své meče na radlice a nastanou časy, kdy již ani jeden národ nebude válčit s jiným národem." Závěrečný citát ze samotné knihy Julese Vernea Master of the World tomu sekunduje: "Beru svůj sen s sebou, ten ale nebude ztracen pro lidstvo. Přijde čas, kdy se lidstvo stane natolik moudrým, že dokáže ten sen nezneužívat." (“I take my dream with me. But it will not be lost to humanity. It will belong to you the day the world is educated enough to profit by it, and wise enough not to abuse it”.) ___ Podobný film Karla Zemana Vynález zkázy vychází ze stejného zdroje – románů Julese Vernea, má však jednoznačnější optiku a rozhodně zajímavější vizuální stránku. (16.05.2012)

Zajímalo mě hlavně jak bude tento film vypadat v porovnání s filmy Karla Zemana, jejichž námětem byly také knihy od J. Verna. Očividně to nemá ani po obrazové stránce tu poetiku. Také tam chybí humorné prvky a nadsázka, které jsou ve filmovém zpracování podle mě nutné, protože Verne měl bujnou fantazii a dnes se to už nedá brát vážně. Ze stejného důvodu si myslím, že realističtější zpracování nedává smysl. (05.05.2022)