Elégia
Elegy
Obsahy(1)
Poetický němý dokument, pouze doplněný hudbou, je skutečnou elegií, věnovanou sociální i fyzické smrti koní. Nicméně nejde v žádném případě o snímek naturalistický, třebaže záběry zabíjení koní v závěru filmu zvyšují účinek předešlých záběrů z prostředí cirkusu, maďarské krajiny či statku, v nichž měli koně dlouho nezastupitelné místo. (raroh)
(viac)Recenzie (7)
Jasně a nesmlouvavě formulovaný názor/umělecké odplivnutí na druh homo sapiens. Samozvaný pán tvorstva panuje a z programu vlády nakonec vždy vyčouhne nejzřetelněji jediný bod: podmanění. V čem je pak náš druh, obdařený hypertrofovaným hřebínkem, nedostižný, je důvtip ve vynalézání forem těchto podmanění. ()
Extrémně skličující. Celé. ()
Pokiaľ milujete kone, nie je čo riešiť. Ale na vašom mieste by som to pre istotu v 14. minúte vypol. ()
Tak tohle je tak brutálně depresivní film, že se zdráhám dát pět hvězd. Navíc s postojem režiséra příliš nesouhlasím, přeci kde by byl člověk, kdyby si neochočil koně? Ale formálně je to geniální - těmi deformovanými záběry přes sklo se musel bohatě inspirovat Sokurov. ()
Poetika i krutost života, tentokráte z pohledu koní. Působivý krátký film umocněn sugestivní hudbou i kamerou, jehož druhá půle byla pro mne, kvůli drastickým záběrům, poněkud těžko stravitelná. Přesto jeho zhlédnutí mohu jen a jen doporučit, neb takový už život je, krásný i krutý. A někdy obé dohromady. ()
Při vší úctě k umělecké hodnotě tohoto těžko hodnotitelného snímku nemůžu nenapsat, že se jedná v podstatě jen o nesourodou koláž prapodivných záběrů a obrazů podbarvených šílenou "hudbou" a disharmonickými pazvuky. Nevím sice, co režiséra v jeho životě nakonec dohnalo k sebevraždě, ale po zhlédnutí tohoto jeho dílka k ní nebude mít daleko ani nejeden divák. ()
Smutný film o lidském směřování a o nejen pozitivním smyslu zábavy, zvláště v době poslední poselství hodnotné. ()